Vampire's love, dangerous love

Shopping

Bytostně nesnáším nakupování na poslední chvíli a obzvlášť o Vánocích. Při pohledu na davy lidí, prohýbající se pod náporem tašek a narážejících do sebe jen aby sehnali nejlepší kusy ve slevách, se nikdy neubráním zoufalému zaskučení. Damon svírá mojí ruku a tváří se stejně zbídačeně jako já. Nesnáším ten pach levných plastů a  smíchané parfémy okolních stánků s prodavačkami vypadající, jako kdyby jim nikdy sešil ústa do křečovitého úsměvu. Tohle je opravdu stinná stránka času Vánoc.

   Křečovitě svírám Damonovu ruku a vyhlížím nebližší stánek, s nejmenším počtem lidí. Konečně zaplujeme do poměrně luxusního krámku s nápisem: Victories Secret.

Tady se mi snad konečně podaří vybrat dárek pro Bonnie. Spokojeně jsem se usmála, zato Damon zoufale zaskučel.

"Jak tu mám asi vybrat dárek pro Stefana?" zamračila se na mě a já propukla v smích. Popadla jsem pánské tanga s králičí bambulkou na zadku a laškovně mu s nimi zamávala před obličejem.

"Tohle jistě ocení" dobírala jsem si ho. Naštvaně mi je vytrhnul z rukou a pohodil zpět ke slevovým odstavcům.

"Aleee" protáhl dlouze a vítězně se usmál "Pro tebe bych tu mohl vybrat něco úžasného, třebaaaa-" pod nos mi podstrčil rudé tanga s černou krajkou.

"To by nebyl dárek pro mě, ale pro tebe, drahý" Věnovala jsem mu vyzývavý úsměv a spokojeně ho políbila.

"Ale slušely by ti" šeptnul mi do ucha.  

"Jsi strašně nadrženej blbec, víš to?"

"To je, ale pouze tvá vina, lásko" řekla nevinně a nasadil štěněčí očka.

"Miluju, když mi tak říkáš" přitáhla jsem ho za tričko přes výkladní pult a spokojeně ochutnala jeho rty. Pořád cítím to mravenčení po celém těle a srdce se mi rozbuší dvakrát rychleji, přesně tak, jako když jsme se políbili poprvé.

   Dlouhé hodiny jsem Damona tahala po všemožných obchodech a nutila ho k dělání mého hlavního poradce. Při vybírání dárku pro Stefana mi byl celkem užitečný, ale u Bonnie to bylo rozhodně horší. Samozřejmě jeho proradná povaha trvala na tom, že si spodní prádlo musím nejdříve vyzkoušet já, aby jeho představivost byla živější. Jasněěěě... Jako kdybych snad byla úplně hloupá. Prodavačky z VS na nás po hodině strávené v jejich krámku koukaly nepříjemnými pohledy, alá: Kdy už tihle cvoci vypadnou? A poté, co má drahá polovička, přinesla překypující košík spodního prádla, (velikostně by sedělo spíše slonovi) jako dodatečný dárek pro mě, jsem musela zoufale konstatovat, že do tohohle krámku už dlouho nepáchnu, protože na takovou ostudu se nedá zapomenout. Škoda, byl můj oblíbený.  

  "Kdy už skončíme?" opakoval asi po třetí Damon, když jsme procházeli uličkou plnou dámských potřeb v drogerii.

"Až řeknu"

"Ale já mám hlad!" zaprotestoval. Strašně mi připomněl malé dítě, kterému ukradli lízátko. Brada se mu jemně nakrčila a pusu našpulil, aby efektivita jeho smutného naříkání měla ten nejlepší podtext. Zakroutila jsem hlavou, abych zakryla můj výsměch.

"Ještě potřebuju..ach ano tady.." popadla jsem zubní pastu a z mrzáku vytáhla láhev vody.

"A teď už půjdeme domů? Protože jinak asi ochutnám krev té šťavnaté prodavačky"

"To se opovaž!" napomenula jsem ho horlivě, "Jinak se mnou půjdeš vybírat boty a to teprve něco zažiješ!"

     "Počkej máš ty vůbec dárek pro toho, Stefana?" optala jsem se ho, poté co jsme vyšli z krámku a já se konečně napila blahodárné vody.

"Samozřejmě" utvrdil a šibalsky se usmál. "Doufám, že mu ty kalhotky budou padnout. Myslíš, že S byla správná volba?" Při představě nahého Stefane, těsnajícího v kalhotkách připomínající spíše tanga s babulkou, se mi lok studené vody zadrhl v hrdle.