Seděla jsem u stolu a jedla oběd.Frederic seděl naproti mě a divně se na mě usmíval až mi to přišlo celkem děsivý.Vstala jsem a odešla do pokoje.
"Kam to každý večer chodíš?" zeptal se mě Samuraj.
"Do zahrad". odpověděla jsem prostě.
Já jsem se nemohla dočkat večera.Až uvidím Lokiho.Zase.Už se po několikáté uvidíme.
Seděla jsem na balkóně a stále čekala kdy slunce zapadne a výjde měsíc.Pro někoho planeta,pro nás měsíc.Když se setmělo běžela jsem do zahrad.Začala jsem vyhlížet Lokiho.
"Serpencie?"uslyšela jsem zvonivý hlas.
"Loki?" řekla jsem.
Přistoupil a já zase viděla jeho krásnou tvář.
"Pojď za mnou" řekla jsem a chytla ho za ruku.Nechal se vést.Došli jsme k stromu a před námi se tyčil měsíc.
"Páni" řekl a posadili jsme se a opřeli o strom.
"Nádhera co?"
"To je".řekl.
"Věděla jsem že se ti tu bude líbit".
"Jak?"
"Kdo by odolal výhled na měsíc v takové podobě?Je jednou za rok".
"Ale přes to..je to nádhera".
"Ty mraky podtrhují dokonalost a nebezpečnost toho měsíce".
Podíval se na mě a já se na něj usmála.Přiblížil se a letmo se dotkl mých rtů.Mnou projel blesk.Byl to jak náboj.Já se mu přisála na rty a líbala ho.Svým jazykem proplul do mých rtů.Já si to užívala.Když jsme se odtrhli podívala jsem se na něj a on se pousmál.Já si olízla rty a koukala mu do očí.Zbytek večera jsem byla v jeho objetí...
Děkuji za vote a komentáře potěší...omlouvám se že je to tak krátke..ale neměla jsem co napsat.. :D
ČTEŠ
Waterfall
FanfictionSerpencie je 18-tiletá laskavá a něžná dívka,která je zasnoubená s někým koho nezná.Když jednou na hrad příjde Ódin se svými syny Lokim a Thorem,nebude tušit že osud zamíchá kartami.Loki se do Serpencie zamiluje.Začnou se tajně scházet.Jenže co se s...