Já element 🌍 ,💨,🔥 ,🌊

//8// Lux a Tenebris

,,děláš si ze mě prdel žejo?" Verča Jirkovi malém spálila vlasy kdybych mu je neuhasila... Jirka mě o tom přesvědčil jen tichým ne... ,,A proč bych to měla být zrovna já?!"

,,Emily Leontýno Blacková!" Ozvalo se za mnou. Nikdo tam však nestál... Až asi po půl minutě zírání do blba se objevila černá stěna kterou prošel muž zahalený v černém plášti.

,,K-kdo jste?" Můj hlas zněl vystrašeně a taky byl jako celá já...

,,Ale ale... Dceruška mě nepoznává?" Tak moment! Co právě řekl? Že jsem jeho dcera? No to si dělá prdel!!!

,, Omlouvám se ale asi jste si spletl adresu. Zde bydlí Emily Leontýna Blacková se svým bratrem Erikem, sestrou Erikou, mámou Emmou a otcem Thomasem takže se můžete otočit na patě a odejít odkud jste přišli!" Muž se zdál být v klidu... Lekla jsem se když se mě dotkly něčí ruce kolem ramen.

,,My jsme její rodina! A ty nám ji nevezmeš! I když je možná tvým potomkem no ... Není! Má tvou moc ale rozhodně není jako ty!" Podívala jsem se kdo mě vlastně drží. Z toho hlasu jsem vyčetla že mluví Erik a vedle něj mě držela Erika. Všichni mý přátelé si stoupli vedle mě nebo těsně přede mně. Báli se... I já se bála...

,,Tak a dost!" Zařvala na nás osoba v černém. Následně si sundala kápi a odhalila tím jeho vlasy barvy havrana a oči jako modré nebe. Byl to docela pohledný muž a troufám si říct že se dokonce i trochu podobal mně. Zjevně si toho všiml a pokračoval... ,,Jo jsme si podobní a víš proč? Protože si moje dcera!" Vykulila jsem na něj oči.

,,No... To nejde vy jste žil před tisíci lety a já žiju teď takže v podstatě to není možný!" Odvětila jsem ale odpovědi se mi dostalo jen zasmátí.

,,Ach drahá... Neslyšela si? Jediné kouzlo a změníš celý svět! Vyber si." Rozmáchl se rukama a v tu chvíli se před ním nebo spíš vedle něho objevili pussy a mý přátelé upadli do bezvědomí. ,,Něco za něco!" Vykřikl a já nevěděla co mám dělat. V tu chvíli jsem na svých ramenech ucítila chlad. Jako kdyby se mě někdo mrtvý dotýkal... Nebyla jsem jediná kdo si toho všimnul protože další slovo patřilo Tenebrisovi. ,,Ty to taky cítíš viď? To jsou tvý předci. Z mé strany!"

Pohled 3. Osoby
Ve skutečnosti to nebyly předci z Tenebrisovi strany ale předci z Emily strany. Měli ji chránit... Emily byla potomkem temnoty ale to nemění nic na tom že vyrůstala v normální rodině. Najednou se jako na lusknutí prstů z nebe snesl paprsek světla a uvěznil Tenebrise. Náš záporák se snažil vymanit ale nešlo mu to. Nakonec se stalo něco co NIKDO nečekal... Objevil se Lux.

Pohled Em

,,V-vy jste Te-tenebrisův bratr???" Rozklepaně se zeptám a mám co dělat abych se udržela na nohou.

,,Ano. Pro tebe jen Lux. A ty musíš být moje neteř." Zaseknu se a začnu si ho pořádně prohlížet. Má stejně modré oči jako já a můj otec. Jeho kudrnaté blonďaté vlasy dokonale sedí k jeho zlatému oblečení. Opravdu byl pohledný jak se říkalo. Zamrkám a tím se dostanu z transu...

,,No, no já vlastně ani nevím... Nejsem jediná co ovládá černou magii to za prvé a za druhé mám tu svojí rodinu a nevím jak by bylo možné abych byla vaší neteří." Stručná odpověď? Ne...

,,No... Sám nevím. Tvoje rodina je tvoje rodina ale část tebe patří i do naší rodiny. A ano nejsi jediná ale jsi nejsilnější. Chci ti dát toto." Podá mi přívěsek ve tvaru kuličky ve které se mísí asi černá magie se světlou magií. Vezmu si ho.

,, Děkuji ale k čemu ho budu potřebovat?" Moje otázka ho ani trochu nezaskočila.

,,No. Jak jsem říkal. Část tebe patří mezi naší rodinu a kdykoliv budeš potřebovat pomoc tak stiskni přívěsek a zašeptej do něj tuhle větu: Luxi postulo vestri auxilium. Za žádnou cenu neříkej místo mého jména jméno svého otce. Jinak přijde on. Zatím budete všichni v bezpečí ale kdyby se cokoliv stalo tak jsem tu pro tebe." Mrkne na mě a já se jen zasměji. Mojí přátelé a rodina už jsou zase zpátky na nohou ale něco mi tu nehraje... No teď to nebudu řešit.

,, Děkuju ještě jednou" lišácky se na něj usměju a on mi úsměv oplatí.

,,Brzy nashle Emily" řekne a zmizí i s jeho bratrem stejně rychle jako oba přišli...

,,Sbohem Luxi." Zašeptám si spíš pro sebe.

                             ***

Stojíme s mými přáteli uprostřed lesa před velkou škálou.

,,Ehm... Nechci vás nějak obtěžovat ale tohle nevypadá jako chrám kde by měl být uložen kamen živlů." Sophie se při Verči slovech ošije a já se jí nedivím... Vždyť při bitvě o ten šutr zemřel její táta!!!

,,Veru... Tohle je ten chrám. Koukej stačí zatáhnout za tuhle liánu a..." Bum. Chrám se otevřel. (Ne neotevřel on se zavřel představte si to 🙄😂) 
Verča se chytla Jirky a ruku v ruce šli jako první do chrámu. Za nimi jsem šla já se Soph a jako poslední Luky. Nezdálo se mi to... Tohle místo... Cítila jsem z něj takovou divnou energii. (Jojo je to divná energie a cítím to protože jsem kočičí šaman 😂)

,,Stůjte!" Ozve se někde nad námi a já na svém spánku pocítím něčí asi ukazováček. Blik rozsvítí se světlo. A už vím co nastává. Pussy jsou tu.
,,Někdo z vás se pohne a vaše kamarádka přijde o život!!" No jasný kdo jinej by mě držel než Nikola...

,,Hlavně klid ano? Chtěla bych přežít alespoň tenhle den takže si počkáme?" Nikdo se nezasmál... Kdo by se taky smál když můžu přijít o svůj život? Vymaním se z Nikolina sevření a rychle stisknu přívěsek a zašeptám větu co mi Lux řekl.

,,Dost!" Lux tu vážně je? Ono to fakčí? Tohle jsem nečekala xd.

,,Takže vy tři okamžitě se mnou" pussy jsou uvězněny v tom světle a nemůžou ven.

,,Haha!" Jirka se začne smát a Verča mu zase skoro propálí díru v hlavě ale tentokrát to Anet uhasí. Ani nevím kde se tu vzala ale s námi nešla...

,,Em. Teď už vám nic nehrozí. A asi se dlouho neuvidíme... Pro kámen jsem poslal svojí asistentku a zůstane u nás na hradě. Takže asi sbohem... Musím jít máme poradu ale ty si byla přednější." Spiklenecky na mě mrkne a já se usměju. Doběhnu ho a obejmu se s ním.

,,Sbohem Luxi"

,,Sbohem Em." Už se zase vypaří jak pára nad hrncem ...

,,Emily?" Poznám hlas Anet a vidím že má v ruce kámen.

,,Anet ? Co potřebuješ?"

,,No... Kam mám dát ten šutr?" V tu chvíli kámen z jejich ruk zmizí.

,,Už asi nikam. Jak si se sem vůbec dostala?"

,,No... Šla jsem sem s Nikolou protože mi řekla že tu jste a jestli s ní nepůjdu tak vám hrozí nebezpečí. Víš jakožto dítě dvou mám za úkol chránit lidi a především svoje přátele." Běžím ji obejmou. Najednou se z toho stane skupinové objetí a všichni jsou rádi že jsme to přežili.