Chris stál uprostřed řeky a měl skloněnou hlavu. Vedle něj stála Krajta a snažila se podívat se mu do očí. Chris je měl pevně zavřené a sklopenou hlavu. Krajta okolo něj pořád kroužila a dorážela.
"Mel!!! Pomoz mi!" zařval. Mel nevěděla, co má dělat. Kromě té aktivní tam byly ještě další dvě, které jen nečinně stály na břehu a pozorovaly Chrise. Co teď?
---Chris---
"Istas ke koronees querted, ciamor. Portedes?"
"Sessto, ja preparentas leia. Keros."
Oh bože, co to se mnou je? Právě jsem se spolčil s Krajtami proti Mel. Proč jsem takovej vůl? Vím, že když Krajty něco slíbí, splní to, ale tohle mi za věčnou slávu a bohatství fakt nestojí. Za život možná, ale na co mi bude sláva, když ji ztratím? Proboha, to jsem fakt takovej kretén?
---Mel---
"Chrisi!" zaječela jsem a Krajta se na mě podívala. Chris tam pořád stál a měl pořád pevně zavřené oči. Mám plán. Odlákám Krajty a zachráním Chrise. Jop, přesně takto zní celý můj plán. Detaily vymyslím při útěku, teda pokud nemají Krajty nějakou superschopnost. Doběhla jsem ke Chrisovi. Všimla jsem si prudkých pohybů jeho prstů a rtů. Vytvořil kolem sebe ochrannou bariéru, o kterou si teď lámaly kosti Krajty.
"Mel! Uteč a nevracej se sem. Chtějí tebe, já jsem jim ukradenej. Najdi Archu a uteč do Evropy, budou tam čekat Sammy a Jared. Řekni jim, že je mi to líto a že jsem je nechtěl opustit. Pak jim dej tohle a zkus na mě zapomenout." řekl a vtiskl mi do dlaně malý kamínek. Byl rudý a měl tvar dokonalé kuličky.
---Z pohledu 3. osoby---
"Mel, vypadni už, nebo umřem oba! Dělej!" s těmito slovy vzhlédl k nebi a něco zamumlal. Pak všechno zmizelo. Okolo Mel byla jen pustina. Foukal vítr, ale tráva se ani nepohnula, bylo naprostě ticho a přesto se Melanie zdálo, jakoby jí v hlavě bušilo tisíc kladiv. Pak vše ustalo. Vítr, hluk a vše pohltila tma. Pak zaslechla nějaké hlasy. Nejprve byly nezřetelné, ale pak už rozeznala jednotlivá slova.
"Hej Jarede! Už je tady!"
"Kdo? Nic nevidím."
"Kdo asi pitomče? Chris!"
"No, nevím Sammy, ale tohle nevypadá jako Chris."
"Je to holka...Jarede, on to dokázal! Přivedl ji!"
"Jasně, ale kde je on?"
"Probouzí se, otevírá oči."
Mel otevřela oči. Nad ní se skláněli dva mladíci a zírali na ni.
"Co je? Kde to jsem?" promluvila.
"Ahoj, promiň, všechno se dozvíš až dorazíme do Říma." řekl ten vysoký. Melanie podle hlasu odhadla, že je to Jared. Sammy se na ni díval s opovržením.
"Ty jseš ta holka, o které vypráví pověsti?" zeptal se.
"Cože?"
"Sammy sklapni, nemáme jí nic říkat. Můžeš vstát?Jak se jmenuješ?"
"Melanie."
"Fajn, zkus se postavit. Pomůžu ti." podal jí ruku Jared a téměř neznatelně se pousmál. Melanie vstala a udělala pár nejistých krůčků.
"Takhle to nepůjde, vezmu tě." usoudil Jared a popadl ji do náručí.
"Hele Jarede, nemyslím, že je to..." začal Sammy.
"Sklapni Sammy!!! Četls pověst, pokud ji nedopravíme do Říma, umřem všichni, tak se podle toho chovej!" okřikl ho Jared a vykročil po cestě. Sammy zmlknul a šel za ním. Pak začal prudce kmitat prsty a mumlat zaklínadlo.
___________
Táákže tady to je. Omlouvám se, že to je tak pozdě, ale já ten čas prostě nemám. Co se týče dalších dílů, zkusím to vydávat pravidelně, ale pochybuju, že se mi to povede. Nicméně doufám, že se část líbila a pokud jo, tak zanechte vote a komentík. Díkec a ČAU!!
ČTEŠ
Přítel predátor (pozastaveno)
FantasiaObyčejná dívka, obyčejný život, ale přece je na ní něco jiného. Zlé Krajty, zlé úmysly, ale přece je na nich něco dobrého. Odlišný kluk, odlišné názory, ale přece mají něco společného. Co je to a jaký to bude mít vliv na hlavní hrdinku? Co když zjis...