My puppy brother

1.

Chanyeol:
Žiju v krásném menším domě. Jen já, bráška a otec. S otcem mám složitý vztah, po smrti matky začal hodně pít, z práce se vrací často pozdě dost podrážděný. Navíc vadí mu že jsem gay. Mám tu ale útěchu. Svého malého brášku. Jmenuje se Baekhyun. Boužel jedna věc je na něm jiná. Narodil se s psími oušky a ocáskem. Nikdo neví jak je to možné ale je to tak a já ho mám moc rád. Zrovna teď jsem stál u plotny a dělal jsem tomu malému drobečkovi večeři zatím co on si hrál s míčkem. „Baekie večeře"  zavolal jsem do chodby a po chvíli ke mě přiběhl můj milovaný bráška. Talíř s jídlem jsem mu dal na stůl ale jeho pohled mi moc dobře naznačoval otázku která následovala. „Můžu dneska jíst na zemi?" sledoval mě svíma dětskýma kukadlama. Často chce jíst na zemi a já se mu vždy snažím odolat ale dnes jsem to nezvládl. „No dobře" povzdechl jsem si a položil jsem mu talíř na zem. Pak jsem si sedl k němu a začal jsem ho krmit. Když dojedl poslal jsem ho do pokojíku aby si vzal pyžamko a nachystal se do koupelny zatím co já jsem myl talíř. Ten jsem následně uložil do poličky a odešel jsem za ním. Napustil jsem mu vanu, pomohl jsem mu s vyslékáním a pak jsem ho posadil do teplé vody. Opatrně jsem ho oplachoval a když byl vykoupaný vytáhl jsem ho, vanu jsem vypustil a ho jsem jestě usušil a pomohl mu do pyžamka. Pak jsem ho uložil do postýlky. Z krásného uspávaní Baekhyuna mě ale vyrušil hluk ze spodu. Byl to opilý otec. Moc dobře jsem věděl že bude vyvádět. Nechávák si od něj ubliżovat zatím co Baekhyun o ničem neví. Nechci aby věděl. Zničilo by mu to dětství a to nechci. Chci aby se usmíval a ne plakal. Chtěl jsem teď ale vstát a jít za otcem schytat pár nadávek ale Baekhyun mě zastavil s tím že dneska v noci nechce spát sám. Já byl dost ve stresu. Otec bude naštvaný. Nakonec jsem ale souhlasil. Protože co bych pro svého brášku neudělal že? Baekie nakonec usnul a já jen poslouchal otcovi opilecké kroky mířící ke dveřím. Zde se zastavil a chvíli jsem pouze slyšel jeho opilý těžký dech a pak kroky pryč od pokojíku. Oddechl jsem si. Otce se hodně bojím. Je to celkem vtipné, jsem vysoký, mám 185 centymetrů plus mínus, svalovou hmotu nějakého sportovce ale bojím se vlastního otce. Přece jen je to rodič a ten se musí tolerovat a poslouchat. Všechny zranění schovávám pod oblečením. Jen tak Baekhyun může být šťastný. Nakonec jsem usnul s Baekhyunem na svém břiše.