3.

164 6 0
                                    

Jeli jsme dlouho a venku už byla tma. Já pomocí dat na mobilu hledal nějaký dům nebo byt kde by jsme mohli bydlet. Najednou ale Baekhyun promluvil „nech mě tady" šeptl a jeho pohled vedl ven do tmavého lesa vedle cesty. „Zbytečně ti budu dělat starosti tak mě nech tady" tímhle mě dost zarazil. „Ty mi nikdy nebudeš dělat starosti" posadil jsem si ho na klín. Chvíli jsme si ještě povídali a Baekie nakonec usnul. Jeho ouška byli pro bezpečnost schovaná pod čepicí a jeho ocásek pod dlouho mikinkou. Po dlouhé cestě jsme nakonec dojeli k našemu novému domu. To už se Baekie probudil a já ho odnesl do našeho nového domu. Byl prázdný. Musím koupit vybavení ale dneska je už pozdě. Ráno zavolám do školy. Musím s ní seknout. Někdo se totiž o Baekhyuna musí postarat. Je ještě malý na to aby se o sebe postaral sám. Musím si najít brigádu sám nemám věk na nějakou práci. Baekie pak zase usnul a já ho uložil na moji mikinu na zem aby nenastydl. Sám jsem si lehl na zem vedle a pozoroval jsem ho jak spinká. „Neboj bráško já se o tebe postarám. Nikdo ti už nikdy neublíží to ti slibuju" šeptl jsem než jsem usnul.

My puppy brotherKde žijí příběhy. Začni objevovat