,,Tak vybal to,“ řekla najednou Beatrice a poupravila si lehký kabátek. Mířili směrem k autobusové zastávce. Liam zabíral rukama a snažil se s Beatrice držet tempo, což se mu dařilo. Ale nevěděl, jestli je tak dobrý a nebo Beatrice tak hodná, že se přizpůsobuje.
,,Co?“ zamračil se nechápavě Liam.
,,Jak jsi to našel? Sledoval jsi mě?“
,,Možná,“ odpověděl zdráhavě a Beatrice se zasmála.
,,Zřejmě to bude znít divně, ale lichotí mi to.“
,,Máš pravdu. Zní to divně,“ zasmál se tentokrát Liam a její líčka nabrala červenou barvu. ,,Je to jako kdybys byla ráda objektem sledování úchyláků. V podstatě jsi jim teď dala zelenou,“ smál se a Beatrice se po chvíli přidala k němu.
,,Teď to vybal ty,“ oplatil jí Liam a zastavil se, protože dorazili na autobusovou zastávku. Beatrice se zamračila, rychle nakoukla do jízdního řádu, vyvěšeného nad hlavou Liama a pak mu věnovala nechápavý pohled.
,,Co myslíš?“
,,Ále.. Nedělej, že nevíš. Určitě nejsi slepá, takže sis všimla, ale zase bys –“
,,Podívej,“ skočila mu do řeči a tím přerušila jeho samomluvu. ,,Vážně netuším o čem mluvíš,“ zopakovala.
,,Víš, jenom jsi natolik ohleduplná a hodná, že se nevyptáváš.“ Beatrice v zelených očích blýsklo pochopením a přikývla. Už chápala, o čem Liam mluví.
,,Jo tohle. No.. Sotva se známe a bylo by to vážně neslušné to na tebe vybalit. Jsem si jistá, že s čumilama a zvědavcema se potkáváš každý den, takže..“
,,Jo, máš pravdu. Někdy si připadám, jako kdybych byl cirkusový monstrum nebo tak,“ posmutněl Liam a sklopil pohled.
,,To zase ne,“ zasmála se Beatrice, s úmyslem ho rozveselit.
,,Tak už se zeptej,“ vybídl jí Liam a jeho smutek zmizel. Za ten rok už si zvykl a před dívkou se přece nebude litovat.
,,Fajn,“ vydechla a pak se zhluboka nadechla. ,,Co se ti stalo s nohama?“ vyrazila ze sebe a těžce vyfoukla zadržovaný vzduch.
,,S jakýma?“ opáčil Liam šibalsky a v očích mu pobaveně jiskřilo. Beatrice se ušklíbla.
,,Vidím, že máš rád černý humor.“ Liam přikývl, ale pak zvážněl.
,,Rakovina,“ řekl jedním slovem. ,,Museli mi amputovat obě nohy. Nejdříve jednu. To bylo asi rok a čtvrt zpátky. Pak tu druhou. To bylo před sedmi měsíci.“
,,To je mi líto,“ špitla Beatrice a zbystřila, když uslyšela chrčení autobusu, který se k nim blížil.
,,To mě taky,“ přikývl Liam a jemu se vybavila zpráva, která mu zkazila náladu po zbytek dne.
____________________________________________________________
¤ Děkuju za votes a Marry_Stars za komentář :)) proto jí taky věnuju díl! :)) Takže.. Kdo okomentuje, má další věnování, soo :DDD Takhle to bude fungovat.
LOVE YOU!!!
ČTEŠ
Legless
Fanfiction{Book 2} ✔ Doteď byl jeho život jakési přežívání a čekání na osudný den. Tedy do té doby, než mu do něj vstoupila ona.
