3.

43 2 1
                                    

Právě jsem na policejní stanici a čekám na fakt studený lavici, než pro mě někdo přijde a půjdu na debilní výslech. Pořád přemýšlím, kdo by to mohl být, ale nikdo mě nenapadá vždyť mě mají všichni rádi. Jsem přece Cassius Rush nejoblíbenější kluk na škole. Nechápu to.

,,Cassius Rush?" přišel ke mně policista ,,Jo, to jsem já." povzdechl jsem si ,,Pojďte se mnou." pobídl mě. Já se zvedl a následoval ho do tmavý místnosti, kde byl jen stůl a dvě židle. Výslechová místnost. ,,Tady se posaďte a počkejte, než někdo přijde." kývl na židli a odešel. Já se posadil a rozhlížel se. Uviděl jsem to zrcadlo, jak za ním vždy jsou nějaký lidi, co vás pozorují, ale vy je nevidíte. Drze jsem se usmál a zamával na to zrcadlo. Bylo mi jasný, že mě tam teď někdo pozoruje.

,,Dobrý den, jsem Harris místní policista." vešel do místnosti celkem mladý chlápek a sedl si na židli na proti mně.
,,Kde jsi vzal ty drogy?" zeptal se hned ,,Chcete vědět, kde jsem to vzal? To já taky, protože nemám tušení, kde se to u mě vzalo." řekl jsem trochu naštvaně ,,Máš nějaký nepřátele Cassiusi?" opřel se lokty o stůl a pozoroval mě ,,Ne, nemám. Jsem oblíbený." pokrčil jsem lhostejně rameny ,,Neudělal jsi někdy něco někomu a ten člověk se za to chce mstít?" pokládal mi další a další otázky ,,Ne." obrátil jsem oči v sloup ,,Víš Cassiusi. Ublížení není jen fyzické ale třeba i psychické. Neublížil jsi někomu třeba slově?" naklonil hlavu na stranu a já se zamyslel..

Flashback:

"Myslíš tím, že ty máš nohy vždy dokořán?"...... "Toho budeš ještě litovat Cassiusi Rushi.,,
....

,,Ty toho o mně nevíš spoustu."... ,,Třeba to, že bereš drogy?"
.....

,,Tady pánové od policie dostali anonymní typ, že někdo ve škole přechovavá drogy."

,,Sofie." šeptl jsem. Najednou mi to začalo dávat smysl. Ta svině Sofie. Dala mi tam ty drogy ona. Musí to být ona. Mstí se mi za to, že jsem ji odmítl. A já teď kvůli ní trčím tady a ptají se mě na debilní otázky. To si vypije.
,,Co si to říkal Cassiusi?" vrátil mě zpět do reality policista ,,Ne, nikomu jsem slovně neublížil. Už můžu jít?" řekl jsem, i když jsem už věděl, kdo za to může, ale nechci to tahat na policii její táta je právník a ona je dobrá herečka. Takže by hrála chudinku a za pár minut by byla venku. ,,Ano, počkej na lavici před místnosti. Za chvilku přijedou tvoji rodiče." povzdechl si ,,Cože? Rodiče?" zamračil jsem se. To ne.. Nechci je tady. Táta bude vyšilovat a máma se za mě bude stydět. I když jsem vlastně nic neudělal. ,,Je ti 17 Cassiusi pořád za tebe mají určitou zodpovědnost." řekl a odešel pryč a já zůstal sedět na té debilní lavici, sám.

×××

Otevřeli se dveře s dovnitř vešli moji rodiče. ,,To snad nemyslíš vážně?!" začal hned otec a já radši nic neříkal. Ještě bych to zhoršil ,,Ty jako bereš drogy jo?" křikl na mě ,,Ne, neberu." řekl jsem a stoupl si ,,To si jako myslíš, že ti budu věřit?!" zhnuseně si mě prohlížel ,,Tak mi klidně nevěř, ale já pravdu vím." zvýšil jsem asi trochu moc hlas. Táta se zamračil a ja ucítil štiplavou bolest na tváři. Chytl jsem se za ni a bolestně se na otce podíval. Dal mi facku a docela velkou. Podíval jsem se na matku a ta svůj pohled hned stočila jinam. ,,Na mě zvyšovat hlas nebudeš ty parchante a koukej se na mě, když s tebou mluvím! Je ti to jasný?!" sykl na mě a odešel pryč k autu a matka hned za ním. Na policii právě teď byla jen nějaká stará paní, která seděla u stolu a vůbec nás nevnímala. Alespoň, že tu scénu nikdo neviděl. Vyšel jsem z budovy a šel k autu, kde už na mě rodiče čekali. Nasedl jsem dozadu a otec vyjel na cestu.

×××

Byla už celkem tma. Otec na mě celou cestu pořád jen nadával. Potom jsme zastavili na křižovatce a já si vzpomněl, že kousek tady bydlí Sofie. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že můj syn bude fetovat." vyplivl slovo syn a to už jsem otevřel dveře a vyběhl z auta pryč. ,,Kam si jako myslíš, že jdeš?!" zařval otec ,,Cassiusi!" řval, ale já běžel dál a zatočil jsem za roh. Moc jsem nevěděl, co Sofii říct nebo udělat. Pak jsem uviděl její dům a to auto. Růžové Porsche. Fuj růžová. Našel jsem v kapse klíče a šel k autu. Chytl jsem jeden klíč pořádně do ruky a celý auto s tím poškrábal. Na kapotu jsem klíčem vyril slovo "kurva" a auto začalo pískat. ,,Hej ty! Co to tam děláš!?" ozvalo se za mnou a já se rychle otočil. Z okna na mě někdo čuměl a u ucha už držel mobil. Určitě už volá policii. Tak to jsem nějak nevychytal. Rozběhl jsem se pryč dlouhou ulicí. Za sebou jsem slyšel sirény. Ne ne ne! Sakra! Zatočil jsem do jiné ulice, ale přímo proti mě jelo policejní auto. Uviděli mě a rozjeli se ke mně. Chtěl jsem se otočil a běžet zpátky, ale cestu mi zablokovalo druhý auto. Stál jsem uprostřed silnice obklíčený policajty a věděl jsem, že jsem v prdeli.

O dvacet minut později..

,,Ahoj Cassiusi, tak dneska už po druhé." přišel ke mně ten policista, co mě před tím vyslíchal ,,Hmm.." díval jsem se do země ,,Tak co si provedl tentokrát?" sedl si vedle mě na lavici ,,Poškrábal jsem auto jedný děvce." řekl jsem naprosto v klidu a on na mě jen nevěřícně koukal ,,Aha no dobře a co ti udělala?" zeptal se. Tyhle všechny otázky mi začínají už srát. Dneska už po druhý. Vymletá Sofie fakt.. ,,To je moje věc." odsekl jsem a vytáhl si mobil. Projížděl jsem instagramu. ,,Dobře. Potom to ale budeš vysvětlovat někomu úplně jinému." řekl a odešel. Chtěl jsem se zvednout a odejít, ale zastavil mě ,,Budeš tu muset opět počkat na rodiče." chtěl jsem něco namítnout, ale nenechal mě. ,,Hele Cassiusi buď budeš sedět a čekat tady nebo tě zavřu do cely. Tak si vyber." pokrčil rameny a já obrátil oči v sloup a sedl si zpátky na lavici. Naproti mě byla televize, kde běželi zprávy. ,,Dneska večer v Mont-over." řekla nějaká ženská ve zprávách. Jo mimochodem Mont-over je město, kde bydlím. Trochu jsem zpozorněl, co se tady zase stalo, i když mě to ani trochu nezajímalo. Dál jsem koukal do mobilu. ,,Na Willbright mostě sjelo auto ze silnice do řeky." řekla ,,Můžete to přepnout nemám náladu poslouchat, kdo zase neumí řídit." pousmál jsem se, ale Harris to nepřepl. ,,Auto vytáhli hasiči a raněný právě nakládají do sanitky, podařilo se nám zjistit, kdo v autě byl." řekla opět ta ženská, ale její hlas už byl otravnej ,,Vážně už to vypněte bolí mi z ní hla.." nedořekl jsem to, protože jsem zaslechl něco čemu jsem nemohl uvěřit. ,,Raněný jsou Eva Rush a Kevin Rush oba jsou v dost kritickém stavu. O dalších novinkách vás budeme informovat." dořekla a televize se vypla. Podíval jsem se na Harrise který držel ovladač a smutně se na mě díval. Nevěděl jsem, co říct. Co se to sakra dneska děje a co mám dělat?!

×××

Je tu další část. Snad se líbila a pardon za překlepy a gramatiku.
Trochu se to už vyvíjí. Napište mi na to názory. Co říkáte na Sofii a Cassiuse?
Děkuji. ❤️
~j~

Padlý králKde žijí příběhy. Začni objevovat