SISTER [ONE DIRECTION] KONEC

6. Část

Po 4 hodinách jsem  do jela do Londýna,šla jsem si pro kufr měla jsem ho za 5 minut.Vyšla jsem ven čekať na bratra které ho jsem vydělá hned jak jsem vyšla jsem se rozešla za ním.Řekl ahoj já jen zamávala vzal mi tažku aby jí dál do kufru a já si šla sednout na místo spolujezdce a za chvilku si za volánt sedl můj bratr celou cestu ani jeden nepromluvil.Za 20 minutr jsme byli před jeho domovem spíš to vypadalo jako vila,vystoupíli jsme z auta  a on vzal s kufrů můj kufr.On šel odemknout a já šla za nim a jak otevřel tak řekl že jsou kluci pryč a on se na mně podívala a jsem hlavou dala znamení že jsem slyšela,šel poshodech do 2.pátrá a řekl že mí ukaze můj pokoj,byl naprotý jeho pokoje,otevřel dál mi tam kufr a řekl ať si vybalim a že půjde udělat jídlo že mám určitě chlad a já si vzala mobil na můj blok a napsala že chlad nemám a on řekl ok,já si šla vybalit a došla mí správa že nevěděl jakou chci barvu na zeď tak se mí ptá jakou a napsala červenou pls a on ok .Za 50 minút bouchly dveře od hlavních dveří určitě to byly bratrovi kamarády,jen jsem slyšela hlásí že kde jsem a tak.Že mně chcou poznat a bratr mí napsal bratr esi nechci dojitr dolů esi se chci seznámit s jeho kamarády a jen že nechci a on proč a jen neřeš proster nechci a on ok,tak klukům řekl že nechci a oni že škoda a bratr možná zítra nebo necháme jí pár dní aby si tu zvikla a pak uvidíme a oni to je dobrý nápad a pak už jsem nic neslyšela tak jsem si dala sluchátka a pustila písničku a zamkla jsem aby mi tu někdo nevlezl, jako vždy jsem začala brečet a vzala můj deník než mí někdo poslat po dveřmi dopis bylo tam

,,Chovej se tu jak doma a když budeš  něco chtít tak řekni,se nemusíš bát a nikdo tý do pokoje nevleze a teď tě pár dní necháme aby si se tu zvikla a ubydlila,teď se běž klidně vyzpat určitě budeš unavená,dobře se vyzpy,ahoj,,

Položila jsem ten papír na stůl a lehla jsem si a vzala deník a něco jsem tam psala co se stálo za dnešek a tak.

Večer

Vztala jsem s postele a jsem spala hodinu ani to ne,odemkla jsem šla se podívát kde jsou když jsem je neviděla tak jsem šla dolů a tam nebyli tak asi budou v pokoji nebo pryč.Šla jsem do ledničky esi tam není jogurt a ano byl tam,vzala jsem si ho a pak jsem si vzala sklenku a napustila jsem si čistou vodu než někdo za mnou řekl ahoj  já se lekla vzala jogurt a skleničku a rychle jsem běhala do svého pokoje ,byl to jeden z kamarádů mého bratra,jak jsem vbehla do svého pokoje tak jsem se po dveří sklouzla na zem a začala brečet,já nevím esi to zvládnu ale budu muset,lepší než v decaku.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ