Modrý kód Lucka a Maty od začátku

Překvapení

Matýska dnes propouští z nemocnice. Oba se moc těší. Jediný kdo Matýska neviděli byli Lucky rodiče, kteří o něm ani neví.

Ráno:
Lucka vstala a začala Matyho budit.
L: Maty vstávej! Dnes mají propouštět Matýska.
M: Jó hned.
Lucka vstala z postele, ale Maty ji do postele zase zatáhl.
L: Co blbneš?
M: Neblbnu.
A začal ji líbat.
L: Maty! Dost! Přijdeme pozdě!
M: Jasně. Paní upjatá a nudná se projevila.
L: Co? Nejsem upjatá ani nudná.
M: Ale jó si.
L: Nejsem.
A políbila ho.
A dál? Víme.

L: Měli jsem tam být před hodinou.
M: No a.
L: Pojď se chystat. Jo a nejsem upjatá a nudná.
M: Jsi.
L: Nejsem.
M: Jsi.
L: Nejsem.
M: Jsi
L: Jsem.
M: Nejsi.
L: Dobře. Nejsem
M: Sakra.

Maty s Luckou trvala cesta a příprava další hodinu.
S: Kde jste byli? Máte dvě hodiny zpoždění.
M a L: Omlouváme se.
S: To nevadí. Tady ho máte.
L: Ahoj teď půjdeš domů.
M: Jedeme?
L: Jo.
Dali malého do zadní sedačky, Lucka si sedla vedle malého a Maty řídil.
Dojeli, až k nějakému baráku a zastavili.
L: Kde to jsme?
M: To je překvapení. Když jsme teď rodina musíme mít i barák.
L: Wow. To je úžasný.
Miluju tě!
M: Miluju tě! Pojď dovnitř.
L: Dobře.

M: Tady je předsíň.

Kuchyň

Jídelna