Oni a Já 💕|FF StudioMoonTV|

Kdo jsi?

Začínám se probouzet a slyším nějaký mě povědomí hlas.

,,No tak Vendy...prebuď sa!"

Nemůžu otevřít oči, jak dlouho jsem byla mimo? Co se vůbec stalo?
,,Vendy prosím!"
Jen cítím jak mě někdo jemně drží za ruku a jak mi na ni dopadají něčí slzy.
Ztěžka jsem začala otevírat oči. Oni snad váží tunu! Konečně jsem je otevřela a viděla vedle mě nějakého kluka, odněkud ho znám.
,,Vendy..." měl slzy v očích.
,,Kdo jsi?" zeptala jsem se ho a on se na mě podíval se zmateným obličejem.
,,Neznám tě." zašeptala jsem.
Toho kluka jsem měla ve snu jak se jmenoval! S...S...Se..Sa..Sebastian? Simon? Samuel? Připadám si tak slabá.
Další lidé vešli do místnosti a namířili si to přímo ke mě a k tomu klukovi, který seděl vedle mě. Taky mi někoho připomínali.
,,Ach, Vendy!" přiběhla ke mě starší žena okolo čtyřiceti a objala mě.
Kdo to je? Znala jsem je? Proč nic nevím? Kolik lidí teď bylo v té místnosti? Pět beze mně. Čtyři kluci a jedna žena. Všichni mi někoho připomínali.
Do místnosti vešel ještě další muž v bílém plášti a nějakými papíry.
,,Dobrý den vy jste Aneta Greenová?"
,,Ano, to jsem." odpověděla žena.
,,Máme pro vás velice špatné zprávy..." řekl. To si to nemůžou nechat na jindy? A vůbec kdo to je...
,,A vy jsem Vendula Greenová." podíval se na mě. Ne nebudu odpovídat, vůbec ho neznám.
,,Já jsem váš ošetřující lékař, doktor Hofbauer." dopověděl. Nezájem. Vysmekla jsem ruku od toho kluka, proč mě vůbec držel za ruku, ani mě nezná!
,,Slečna Greenová, bohužel ztratila paměť..." Počkat, co? Ne! Jsem si jistá, že si všechno pamatuju.
,,Vypadá to, že než si na vás vzpomene bude to chvíli trvat."
,,Jak jí můžeme pomoc?" zeptal se vysoký kluk se svělými vlasy.
,,Nejspíš nijak, jedině že si s ní budete povídat."
,,A to jí nemůžeme ukázat nějaká videa či fotky, aby si na nás všechny vzpomněla?" zeptal se kluk s černými vlasy a krásnými modrými oči. Ty oči jsou fakt hezký.
,,Ne, rozhodně ne."
,,A proč ne?" zeptala se ta dáma.
Jen se podíval na hodinky a začal zase kecat.,,Už budu muset jít, a jinak máš krásné zelené oči." podíval se na mě a odešel z místnosti pryč. No a co? Jaký jiný bych je měla mít? Modrý? Najednou ten vysoký kluk vyběhl z pokoje. Stalo se něco tak strašného? Všichni se podívali na mě. Co mám říct?

Tak a je to tu...nová kapitola...
Stydím se za sebe...
Upřímně na SMTV už se delší dobu nedívám a proto jsem neměla chuť psát, ale zkusím tuto knížku alespoň dopsat...
Děkuju za úžasné komentáře, vážně  vám strašně moc děkuju...

Tak jo u další kapitoly čau čau!❤

Počet slov 453
gramatika ❌
poupraveno ❌