The One Who Was Dead //The Originals//

1 - Překvapení o šesté hodině ranní

Pro Camille O'Connellovou to byla normální noční směna v baru. Mohlo být něco okolo 3 hodiny ranní a ona sama už neočekávala moc hostů.

Dveře cinkly a následně tiše klaply. To si uchytilo barmančinu pozornost, a jakmile spatřila mladou dívku v krvavě rudých šatech, bosou a celou poškrábanou, věděla, že to bude problém. A taky pravděpodobně nadpřirozená bytost.

,,Zdravím" Řekla prostě. Dívka moc dobře věděla, kde je a s kým hovoří.

,,Co vám můžu nalít?" Zeptala se Camille s jasnou nejistotou v hlase, i když se ji snažila zakrýt. Myslela si, že na upíry a podobné stvoření je již zvyklá. 

,,Trochu lidské krve asi v nabídce není, co?" Uchechtla se dívka zachmuřeně a podepřela si hlavu rukou. Byla naprosto vyčerpaná. Potřebovala se napít. ,,Nebojte" Pousmála se jemně na barmanku, když spatřila její vyděšený pohled. ,,Neublížím vám. Proto tady nejsem" Odtrhla oči od blondýnky a kývla směrem k poloprázdné flašce Brandy na pultu. Camille pochopila a nalila jí.

,,Navíc, Klaus by mě jistojistě zabil, kdybych vám zkřivila jediný vlásek" Povzdechla si, a když ji hlavou proběhla vzpomínka na Mikaelsonovi, rychle do sebe nalila skleničku Brandy ve snaze ty myšlenky rozehnat. Chtěla se držet zpátky, opravdu chtěla, ale stejně sedí zde, v New Orleans a povídá si s největší Klausovou slabinou.

,,Napište tu jednu sklenku na Niklause." Zvedla se znaveně a mírně se zapotácela. Vinou alkoholu ale rozhodně ne. Potřebovala lidskou krev a Camille byla až moc velké pokušení. Nechtěla ji zbytečně ubližovat.

,,Kdo jste?" Vyhrkla Camille a naklonila se přes bar, aby byla dívce blíž. Bylo na ní něco hřejivého a dokonce i barmanka ji byla uchvácena, přestože dívka byla upír. Cítila se s ní jaksi v bezpečí, ale přesto ji žilami proudil adrenalin. 

,,Aletta" Věnovala ji unavený pohled, ale v jejích očích stále létaly jiskry. Camille se měla chuť usmát, ona sama nevěděla proč. Místo toho ale odstoupila od baru a jakmile se za dívkou zavřely dveře, popadla telefon a vytočila Klausovo číslo.

---

,,Bratře, co bylo tak naléhavé, že to nemůže počkat do rána?" Tichou místností se roznesl Elijahův hlas. Vstoupil pár sekund po té, co ho předběhl jeho hlas a když v místnosti spatřil i Rebekku s Cami, zamračil se, tak až se mu na čele udělaly vrásky. 

,,Vlastně už je ráno" Pronesl energicky Klaus a střelil pohledem na hodiny. ,,Něco okolo půl šesté" Dodal s mírným úsměvem, ale pár sekund na to zvážněl, když mu Rebekah věnovala vraždící pohled. 

,,O co jde?" Zeptal se nejstarší Mikaelson znovu, značně podrážděný a unavený. Kdo by to byl řekl, že původnímu bude vadit brzké vstávání.  Niklaus si pouze odkašlal a jen to, že se tématu vyhýbal Rebekku i Elijaha znervoznilo. To se stávalo pouze zřídka, skoro nikdy. 

,,Dnes v baru se objevil upír. Dívka, drobné postavy, bosa, v krvavě červených šatech a zraněná. Dala si sklenku Brandy a nechala to napsat na vás." Dostala ze sebe blonďatá barmanka, sedící sklíčeně v mohutném křesle a pevně tisknoucí svou kabelku. To, jak na její oznámení prvně reagoval Klaus, to, že je nesvůj a svolal kvůli tomu celou rodinu, se jí nezamlouvalo. 

,,A? Chceš po nás zaplatit nebo..?" Beka nechala otázku nedokončenou a předklonila se, tak, že si o kolena opřela lokty a podepřela si hlavu rukama. Její dlouhé blonďaté vlasy ji přepadly do obličeje a zakryly tak nechápavý výraz na něm. Netvářila se, že by ji snad popis někoho připomínal.

Zato Elijah se tvářil zmateně a těkal očima po místnosti. Pak se zhluboka nadechl a oči pevně stiskl k sobě. V hlavě se mu okamžitě začali nořit vzpomínky na mladou okouzlující bytost. Na bytost, co mohla ovládat magii, i když byla upírem. Byla hříčkou přírody, byla zázrakem a hlavně byla jeho největší láskou. Jeho nejbolestivějším rozloučením. 

,,To není možné" Pronesl chladně. Snažil se vypadat v pořádku, ale všichni si všimli, jak se mu nepatrně třásli ruce a na sucho polkl. Klaus ho ostražitě pozoroval, věděl, že jeho bratr tuto zprávu neponese lehce. 

,,Co se děje?" Narovnala se Rebekah, nyní už opravdu plně vzbuzená a plná obav. Niklaus se vyhýbal tématu a Elijah vypadal na psychické zhroucení. To nemohlo být nic dobrého. ,,Tak řekne mi tu zatraceně někdo, co se děje?!" Rozkřikla se a Cami sebou cukla. Nik si toho všiml a stoupl si vedle křesla, ve kterém seděla, aby ji mohl položit ruku na rameno. Ujišťoval ji tak o své přítomnosti, o své ochraně. 

,,Ta dívka" Polkla Camille těžce a zvedla oči od země. ,,Říkala, že její jméno byla Aletta" 

Jakmile si Rebekah uvědomovala, o co zde jde, její srdce se prudce rozbušilo. Už chápala reakce jejích bratrů. 

,,Byla tak šarmantní" Vypadlo z barmanky náhle. Oči zabodla do dřevěné podlahy a tváře se jí mírně rozhořely. ,,Nesla se tak elegantně, i přesto, jak krvácela. Vypadala vyhladověle a bez energie, ale oči ji zářily a ani nepomyslela, že by se snad mohla napít ze mě, nebo kohokoliv jiného v baru-" Camille byla v jejím monologu přerušena hnědovlasým Mikaelsonem. 

,,Přestaň" Zastavil ji rázným hlasem. Srdce mu divoce bušilo, krev mu tepala v uších a ruce musel stisknout v pěst, aby zabránil třasu. 

,,Elijahu" Promluvil klidně Klaus. ,,Aletta je zpátky. Ať se ti to líbí, či ne. Objevila se tady." Odmlčel se. 

,,Kdo ví, jak tady mohla být dlouho. Třeba se rozhodla, že chce být nalezena" Dodala Rebekah. Něco takového by totiž bylo od Aletty naprosto typické. 

,,Copak si nepamatujete jak-" Začal hlasitě a nenávistně Elijah a prudce se vyhoupl na nohy. Vzpomínky na její smrt se mu promítaly jedna za druhou. Byly tak dlouho a tak dobře skryté. Myslel si, že je tam uchová už navždy. 

,,Moc dobře se pamatuji jak ji matka zabila, jak se Aletta postavila mezi nás a ji. Jak se rozhodla začít bitvu, kterou měla již dávno prohranou, jen proto, abychom my měli mizernou šanci na přežití" V Klausových očích se leskly slzy a rty semkl do pevné linky. ,,Nemyslíš, že by si po tom všem zasloužila aspoň malý průzkum, zda-li je to opravdu ona?" 

,,Ale co když nebude?" Ozval se zlomeně Elijah. Měl naději, opravdu ano, ale zároveň cítil tu nenávist vůči sobě samému, jak se mu opět po těch staletích rozlévá žilami, jako jed. 

,,Kdo jiný by to byl?" Ozvala se Rebekah. ,,Nikdo nemá takový vliv na lidi, jako ona"