All For Justice (Ryuzaki x Light) [DOKONČENO]

Pátek

Watari zemřel a Ryuzaki to zjistil do pěti minut. Poté... se rozbrečel jako malé dítě. Slzami ze sebe vyplavoval city, které nikdy neprojevil. Doteď jsem si myslel, že žádné nemá.

Nebyl schopný stát, natož myslet a zjistit, že Watariho smrt nemohla být souhrou okolností potom, co mi řekl jeho jméno.

Můj cíl byl oslaben a já se rozhodl jít na steč. Objal jsem to zhroucené klubíčko a odnesl jej od starého muže spokojeně ležícího na posteli.

"Ryuzaki, moc mě to mrzí. Vím, čím pro tebe byl. Zachránil tě z dětského domova, byl pro tebe přítelem i rodičem-"

"Nikoho jiného jsem nepotřeboval," pípl.

"Já vím~" přivinul jsem si ho víc na sebe a samovolně mu vjížděl prsty do vlasů.

Ryuzaki začal vrnět, ale i vzlykat.

"Ššš," utěšoval jsem ho a stále pevně svíral. Posadil jsem nás na mou půlku postele.

"Dej to ze sebe všechno ven."

"Sklapni..." šeptnul mezi vzlyky.

"Proč bych měl?"

"Protože pak se mi chce brečet víc~" otřel si slzičky, jež rychle nahradily nové.

"Ale di~" opřel jsem si své čelo o to jeho a dlaň položil na jeho tvář, aby se cítil bezpečně. Moje máma to tak vždycky dělala.

Plakal dlouho. Tak dlouho, dokud neusnul. Opatrně jsem si s ním lehl a usnul také.

...

Probudil mě letmý dotek na rameni.

"Lighte? Mohl bys prosím... se mnou k ledničce? Mám chuť na-"

"-tiramisu," dopověděl jsem za něj a celý rozespalý (ale hlavně potají šťastný) udělal, co chtěl.

"Ah," povzdechl si L, když zjistil, že lednička zeje prázdnotou a začal se chvět. Ruce zatnul v pěst a dřív, než jsem stačil cokoliv udělat, se rozkřičel, "zatraCENÁ PRÁCE. Kdybych byl chytřejší, kdybych neztrácel čas hlídáním tebe, jestli jsi nebo nejsi Kirou, tak by tu teď byli Watari i tiramisu!"

No, to tě taky mohlo napadnout už dřív a ne mi to takovou dobu dělat složitý.

"Ryuzaki~" chytil jsem jeho pěst, kterou jsem za použití síly změnil v narovnanou dlaň.

Ruku mě rychle setřásl. "Jsem to ale kretén," zavrčel a začal si prohrabávat vlasy, odkud vytáhl klíček a odemkl nám pouta.

Promasíroval jsem si své konečně volné zápěstí.

"Zbavuju tě všech podezření a zároveň tě žádám, abys mi dál pomáhal. Lighte Yagami, jsi jediný, koho mám~"

Obejmul jsem ho, "postarám se o tebe~ neměj strach," a přitom se ušklíbl tak, aby to neviděl.