Zpoza dveří mi za krk foukal chladný vzduch. Probudilo mě však šramocení na druhé straně. Opatrně jsem otočila klíčem v zámku a zatáhla za kliku. Otevřela jsem a on mi spící a opilý spadl do bytu. Při pohledu na to se mi chtělo smát, vypadalo to poněkud legračně. Vzpomněla jsem si však na dívku,kterou mi představil,pak jsem si ale uvědomila, že on nic neprovedl, nechodíme spolu, dokonce k sobě ani nechováme žádné city. Přesto jsem cítila něco jako žárlivost,strach z toho, že by někomu patřil více než mě,ze ztráty. Zvedla jsem mu těžkou hlavu, která mi spadla do klína, chtěla jsem ji hodit za dveře, doslova. Namísto toho jsem mu pohladila tvář a zalíbeně na něho hleděla,jako na malé roztomilé štěňátko. Propleskala jsem mu tváře a vzbudila ho tím. Nabídla ho ať se jde osprchovat. Nedala jsem na sobě znát ani trochu emocí,jakoby se nikdy nic nestalo, vypadala jsem jako figurína a odpovídala jako robot. Podívala jsem se do zrcadla a zděsila se při pohledu do něho. "Kdo jsi?,, zeptala jsem se sama sebe,ale odpovědí zůstalo ticho.
Když se vysprchoval, řekla jsem mu ať si lehne do postele, přikryla jsem ho a přinesla jídlo. Za tu péči se mi odměnil úsměvem a já se otočila na druhou stranu postele. Koukala do zdi a přemýšlela co se vlastně děje a co bude dál.

ČTEŠ
Stíny
RomancePříběh o dívce,která nic a nikoho neměla, ale časem poznala že ještě není pozdě na to být šťastná.