Brother?Twin...?(M&M) [Incest]

4.kapitola

Martinus:Vstal jsem z postele a dal si na sebe čisté prádlo, dneska jdeme ven na výlet takže odpoledne vyrážíme, šel jsem do kuchyně pro suchý rohlík a vrátil se zpátky do pokoje kde na mě čekal zase Samuel a jeho parta "Ále jaké milé přivítání buzno" Řekl Samuel a jeho parta se té vůbec nevtipné větě zasmála, potom se na mě zase vrhly a já propadl zase do temnoty.

Marcus:Dneska jdeme dnes odpoledne do parku já, máma, táta, a Emma i když se mi vůbec nechce. Vstal jsem z postele hodil na sebe čisté oblečení a šel do kuchyně kde jsem zasedl za stůl a vychutnával si snídani což byla taco, mňam. Po snídani jsem se odebral do pokoje kde jsem si vzal do ruky svůj mobil a jezdil po internetu a dalších věcech.

Martinus:Zase jsem si opláchl obličej a vydal se dolů kde už se všichni svolávaly. "Tak venku se spočítáme. Vyšli jsem ven a začli se všichni svolávat "Adams" "Tady" "Twilwrová" "Tady" " Smith" "Tady".
Najednou jsem uviděl toho kluka kterého jsem viděl včera akorát tam šel se asi svou rodinu, vypadalo to že jdou asi taky do parku jako my, když procházeli těsně vedle mě tak. " Gunnarsen Martinus! " Řekla vedoucí a oni se všichni včetně toho kluka otočili do našeho hloučku dětí z sirotčince, "Tady" Zvolal jsem a Samuel mě popadl za rameno "počkej večer" Špitl mi do ucha a pak se podíval na můj zdeformovaný obličej a já jen přikívl. Potom už nahlas řekl "tak se mi to líbí Gunnarsene" Poplácal mě po ramenu což bolelo a ta rodina se na mě zase podívala jako na zjevení. Já jen přikívl na znamení souhlasu, pak jsme se vydali na cestu ta rodina pořád chodila za mnou což mě trochu znervózňovalo tak jsem ti začal mnout prsty. "Hej Gunnarsenská buzno" Pokřikl na mě Samuel "Ano? " Zeptal jsem se vytřepaným hlasem "chceš něco vidět? Hmmm... " Zeptal se s úsměvem a já přikívl potom přistoupil ke mě blíž i s jeho partou a............ Dal mi silnou pěstí do nosu já jsem to však nečekal a spadl na někoho ale neviděl jsem koho. "Hej seš v pořádku" Zeptal se mě někdo, já jsem však nevěděl kdo, otevřel jsem oči a uviděl jsem sebe? Odvrátil jsem pohled na nějakou paní,potom jsem se nadechl a vyzvracel krev "jó jsem" Zachraptěl jsem hlasem podobným tomu klukovi. Vstal jsem s jeho pomocí a zasyčel úplně mě začla bolet hlava. "Děkuju" Řekl jsem té rodině. "Není za co" Řekla mi ta paní a pohladila mě po zadech. "Tak... Tak já už půju" Řekl jsem a ukázal na náš hlouček sirotčince. "Nashle" Řekl jsem. "Nashle" Řekli mi a pak jsem se vydal za naší skupinkou lidí,ta rodina šla pořád za náma, najednou proběhla za mnou učitelka a zeptala se mě "jsi v pořádku Martinusi? " "Ano" Odvětil jsem ale hned na to jsem zase vyzvracel krev a padl na kolena, byl jsem úplně vysílený ta rodina mě pořád pozorovala. Najednou ke mě přistoupil Samuel a řekl "Gunnarsene nesymuluj a vstávej pomysli na to co by ti řekla tvoje maminka. " Drž hubu moji rodiče nemůžou za to že jsem tady, určitě nemůžou za to že jsem co sem, a i kdyby mě neměly rádi tak já je ano! A nenavážej
Se do mých rodičů kreténe!"prskl jsem po něm při čemž jsem zase vyzvracel krev. Najednou se na mě napřáhl narazil se mnou o zeď "nech mě být" řekl jsem nenávistným pohledem. Zatáhl mě za triko které nevím jak mi dal dolů, takže všichni měli možnost vidět moje zjizvené tělo. Zase jsem vyzvracel krev ale tentokrát 10minut v kuse a pak mě zase udeřil načež jsem se začal dusit, zase mě udeřil,potom ho zastavil ten kluk a NATO se začal být s ním to jsem tentokrát spadl na zem celý od krve. Potom se nade mnou sklonila ta paní "vydrž Martinusi" Řekla "stejně nikoho nemám a nikomu chybět nebudu.Vyzvracel jsem zase krev a potom zavřel oči.

Marcus:Šli jsme okolo sirotčince, uviděl jsem tam zase toho kluka " Gunnarsen Martinus! "Pokřikla asi vedoucí a na to se celá naše rodina zastavila dívaly jsme se na něho jako na zjevení, potom k tomu klukovi přišel další a něco mu řekl pak jsem slyšel jen jak mu znovu řekl" Tak se mi to líbí Gunnarsene"
Zase jsem se zarazil nejen že ten kluk vypadal podobně jako já ale měl i naše příjmení, potom se vydaly na čěž i mymy, potom ten kluk začal zvracet krev, ten další mu začal říkat něco o mamce a o rodině nato se ten kluk naštval a řekl mu že za to nemůže ale že svojí rodinou má rád, to mě nevím z čeho zahrálo u srdíčka. Ten kluk se na něho vrhnul a začal mu dávat pěstí, omylem mu sundal triko načež všem spadl pohled na jeho zjizvené tělo potom zase začal zvracet krev poté se zakuckal a spadl na zem, máma mu něco řekla on se na ní usmál a zavřel oči.

Čtvrtá kapitola tady?! Doufám že se líbila💛.
Vaše Annie 💜.