Brother?Twin...?(M&M) [Incest]

3.kapitola

Gerd-Anne:Seděla jsem u stolu s rukama spletenýma pod bradou, a zase si vyčítala proč proč? Proč on proč né já? Muselo se to stát? Co by se dělo kdyby byl na živu? Co by dělal Marcus? Měl by ho rád? Byly by jsme lepší rodina? Kdyby tu byl on? Můj syn? Můj druhý syn? Bratr Marcuse, Emmy? Dvojče Marcuse Gunnarsena, můj syn Martinus Gunnarsen? Kdyby byl na živu byl by svět lepší? Proč,proč on?

Martinus:Svíjel jsem se v bolesti jedna rána za druhou. "Prosím" Řekl jsem mezi vzlyky, "Drž hubu buzno Gunnarsenská".Proč proč já co jsem komu udělal? Za chvíli se k němu přidala i celá jeho parta která nevidí začátek ani konec. " Na! "Hodil po mě moji knihu kterou jsem dostal k 9 Narozkám " Au"zasyčel jsem když my kniha se vší sylostí dopadla na hlavu. "To ti patří BUZNO!,a příště si nedovoluj! Ještě něco chytnu!" To se stalo tolik toho že jsem omylem zakopl a jeho botu? Ach jo jsem strašný debil? Jo jsem, tak proč se vůbec ptám? Nevím sám nevím proč?
Došel jsem na recepci za tetou opřel jsem se o desku"Ahoj"pozdravil jsem ji "Ahoj"pozdravila mě. " Co se ti zase stalo? " "Nic" Zamručel jsem. "Tak co dneska? Spadl jsi o schody? Popálil se horkou vodou? Odřel se? Bouchl se o dveře? Nebo na tebe zase spadla kniha z knihovny? " Dnes... Em....dnes... Jsem... Jo... To... No... To... Jo... Na zahradě spadl ze stromu jo to"řekl jsem s kapkou jistoty. "Dobře ošetřím ti to, pojď".
" Děkuju "řekl jsem když mi teta ošetřila obličej, půjdu na zahradu jestli to to nevadí? "řekl jsem ji " Ne nevadí jen běž"řekla "děkuju" Řekl jsem ji, nejdřív se vydal do pokoje pro mikinu, a pak se vydal na zahradu. Když jsem přišel ven tak jsem si sedl na lavičku která měla krásný výhled na okolní svět z venku sirotčince
"Ach jo" Povzdechl jsem si "proč nemůžu mít normální život jako všichni ostatní"
"Ale ale buzna už je zase tady? " Řekl Samuel a přistoupil blíž. Pak to zase začalo ale tentokrát jsem uviděl před sebou tam daleko za plotem kluka s kamarády který? Vypadal stejně jako já? Potom už zašel za roh, on mě asi neviděl ale já ho a jsem si jistý že byl aspoň trochu podobný jako já. Budu ho mýt navždy v paměti.Potom jsem zase upadl do temnoty.

Marcus:"Mami jdu ven! "zakřičel jsem na mámu z chodby. " Dobře Marcusi vrať se v nejpozději v 10 dobře? "
"Jo jasně čau" Řekl jsem a vyšel před dům čau kluci pozdravil jsem Joshe, Mika, a Artura. "Čau" Pozdrav mi opětovali a pak jsme se chlapsky objaly."kam jdeme dnes? "Zeptal jsem se " Hele kluci víte jak je ten sirotčinec ne? " "No víme" Odpověděli kluci "já ne" Zapojil jsem se do debaty"no tak tam, tebe to Marcusi řekněme " "Ok tak dem tam" Řekl jsem s úsměvem který mi kluci oplatili, pak jsme se vydali na cestu. Když jsme šli okolo tak jsem za plotem viděl kluka, měl hlavu svěšenou dolů takže jsem mu neviděl do obličeje, pak za ním přišli nácí kluci a něco mu řekli pak ho začli být, bylo my ho docela líto, ne to ne nemůže my ho být líto,mě? Marcuse Gunnarsena líto nemůže být nikoho jsem drsňák a ne Měkota. Řekl jsem si v duchu. Došli jsme na místo a tam se usadili na Vrbu Josh vytáhl drinky a každému podal, dívaly jsme se na měsíc, potom jsme se vydali domů a ten kluk on? On? Tam ležel v kaluži krve. Nemohl jsem se na něho dívat tak jsem radši odvrátil zrak a pokračoval jako všichni ostatní v cestě domů.

Doma:Vrátil jsem se domů a šel do pokoje. Vyslékl jsem že sebe všechno oblečení a šel do vany, tam jsem na sebe nechal dopadat teplé kapky vody, vylezl jsem z vany a dal na sebe čisté boxerky potom jsem zalezl pod peřinu a nechal se utápět ve svých snech.

Martinus:Vzudil jsem se na chladné zemi venku, zase mě zbili ach jo. Šel jsem do pokoje tam jsem si vzal čisté oblečení a poté se vydal do sprchy tam jsem zase na svoje zjizvené tělo nechal dopadat teplé kapky vody. Když jsem se umyl tak jsem vyšel ven dal na sebe čisté oblečení a vydal se do svého pokoje tam jsem se zase vyslékl jen do boxerem, přikryl se peřinou a nechal se unášet pohlcující tmou.

Třetí kapitola na světě doufám že se líbila 💙. Vaše Annie 💜.