*Tenhle příběh se odehrává mezi filmy Avengers Endgame a Spider-Man Far from home, takže pokud jste je neviděli, bacha na spoilery. 🕷️*
Peter : „Já jsem ten pravej, musíš mi věřit!"
Ned : „To určitě ty podvodníku. Kde je Peter?!"
Peter : „Já jsem P...
Padal vstříc tvrdé zemi pod sebou a v hlavě měl úplně prázdno. Co má dělat? „Pomoc!" Vykřikl a jeho hlava, jakoby se rozhodla přeci jenom spolupracovat. Před očima mu problikla vzpomínka na okamžik, kdy také potřeboval pomoc.
Viděl sám sebe, jak se celý promočený třese zimou a sedí na dětském hřišti poté, co ho pan Stark zachránil před utopením. A najednou si vzpomněl na Iron-Manova slova : „Dal jsem ti do obleku všechno..."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Peter : „No jasně! Karen, padák!"
Padák na jeho zádech se poslušně otevřel a on byl bezpečně dopraven na zem.
Karen : „Dobrá práce Petere."
Peter : „Dík. Já... Na něco jsem si vzpomněl."
Když o půl hodiny později dorazil domů, měl o něco lepší náladu. Tedy až do chvíle, než se do něj pustila teta May...
May : „Kde jsi byl tak dlouho? To, že jsi Spider-Man neznamená, že o tebe nemám strach, když jen tak z ničeho nic zmizíš. I Ned se o tebe bál...”
Peter : „Promiň... Ale jsem v pořádku, ne?”
May : „To máš jediný štěstí!”
Řekla May, a naštvanou grimasu v jejím obličeji, nahradil ustaraný výraz.
