Blížil se den, kdy dostanu diplom a ukončím studium. S Johnem jsem se rozhodli, že po ukončení studia to povíme mým rodičům.
Ukončení studia
Měla jsem na sobě šaty a střevíčky. Trochu, ale jen trochu jsem se nalíčila a natočila jsem si vlasy, aby tvořili roztomilé kudrlinky. John mi, stejně jako všem ostatním, předal diplomy a sálem se rozezněl mohutný potlesk všech v sále. Podívala jsem se na Johna a viděla jak se na mě podíval a pokynul mi, abych se vydala za ním do sborovny. Popravdě Johnova sborovna mi bude chybět nejvíce, tolik věcí co se v ní stalo. Byla jsem hrozně nervózní,z toho že odpoledne se moji rodiče dozví s kým chodím, koho miluji a s kým chci strávit zbytek života.
,, Neboj se. Vše dopadne dobře. Já se tě nevzdám a to nikdy." když to řekl uklidnila jsem se.
Hladově mě políbil na rty. Byl to spíše polibek na uklidnění.
,, Už se nebojím a taky se tě nikdy nevzdám." řekla jsem dala mu letmou pusu a pohladila ho po tváři.
Po obědě s rodiči
Zazvonil zvonek, a tak jsem šla otevřít, jelikož jsem jako jediná věděla kdo zvonil. John stál ve dveřích a měl kytici růží.
,, Kdo to tam je?" ozval se můj taťka z kuchyně.
John šel se mnou do chodby a já zavolala na rodiče: Běžte všichni do obývací pokoje.
Když už všichni seděli, tak jsem do obývacího pokoje přivedla Johna. Bylo na nich vidět že to nechápou.
,, Tohle je John Reese, můj přítel. Já vím že si říkáte, že to byl můj třídní učitel, ale já ho miluji mami a tati" řekla jsem a John se na mě usmál.
,, Dobrý den, pane a paní L/N. Jmenuji se John a moc vaši dceru miluji a v životě bych jí neublížil a nikdy neublížím, to Vám slibuji." řekl John a mě se z toho chtělo brečet, jak moc hezky o mně mluví.
,, Tak to teda ne mladá dámo, ty nebudeš chodit s nikým kdo je víc jak 5 let od tebe, teď půjdeš do pokoje a vy můžete být rád že na vás nezavolám policii." řekl naštvaně táta.
,, Tak to teda ne. Ty mi nemůžeš mluvit do toho, koho můžu a nemůžu milovat. Policii?! a co by jsi jim řekl, víte mojí dceři už bylo osmnáct a má vztah s někým kdo je také dospělý, mně se to nelíbí tak ho pěkně prosím zavřete. To čekáš že ti to vyjde?!. Jestli proti Johnovi ještě někdy něco řekneš, stěhuji se"
,, Tak dost vy dva. Ty by si si měl uvědomit že to není naše malá holčička. Vždyť ty mě miluješ a nechceš snad pro naší holčičku to nejlepší?! A pravá láska je to nejlepší"
Uzavřela to moje mamka a tak Johna přijali a už s ním nikdy problém neměli.
