Falling in love.( Larry Stylinson)

4.

Jen jsem tam stál a pozoroval ho a vůbec mi nevadilo, že i on pozoruje mě. Ani jsem se nenadál a byl konec her, asi si mě nikdo nevšiml když je tma. Chtěl jsem jít zpátky za ostatníma, ale někdo mě zatáhl za ruku dozadu...

___________

Louis

Vyjekl jsem překvapením, protože jsem se lekl. ,, Neboj se, jen jsem si všiml, že jsi nic nehrál a spíš jsi pozoroval okolí a mě." řekl Styles a koukal asi na to jak zareaguji.

,, Nejsem moc společenský a prostředí lesa se mi zdá pěkné tak jsem ho pozoroval a doufal jsem, že si mě nikdo nevšimne." nervózně jsem se zasmál. 

,,No vidíš a já si tě všiml, protože když na mě někdo zírá  5 minut v kuse všimnu si toho." jen jsem otevřel pusu a nevěděl jsem co mám říct a tak jsem se otočil a šel jsem za ostatními. On se vydal hned za mnou a zdálo se mi, že mě plácl po zadku. Schválně. Ale když jsem se na něj otočil jen se na mě podíval a šel dál. Když jsem došel do chatky Niall už chrápal. Ano doslova chrápal. Povzdechl jsem si a šel jsem ještě chvíli na čerstvý vzduch. Napadlo mě zavolat Nickovi a taky, že jsem to udělal. Po chvíli to zvedl.

,,Ahoj zlatíčko. Jak se máš?" zněl mile a to mi moc nesedělo k tomu, že jsme se minule pohádali. 

,,Ahoj mám se docela fajn a ty?" hned jak jsem to dopověděl slyšel jsem tam další hlas. Celkem mě to zarazilo. Ten někdo se tam smál a Nick mu zřejmě říkal ať je ticho. ,,Ty tam někoho máš?"

,,No tak zavěs ten telefon a věnuj se mi, přišel jsem abys mě ošukal a ne proto abych tě pouslouchal jak telefonuješ." Když jsem to slyšel nahrnuli se mi slzy do očí. Měl jsem podezření, že mě podvádí, ale doufal jsem, že to není pravda.

,,To si děláš prdel ne?" zařval jsem do telefonu. Slzy už mi stékaly potvářích.

,,No tak Loui, lásko. Nech mě ti to vysvětlit. Víš, že bych tohle nikdy-" ,,Co? Vím, že bys tohle nikdy neudělal? Tak to se pleteš, já už totiž nevím absolutně nic. Slyšel jsem toho dost. Nech mě na pokoji a běž si tam píchat nějakou děvku, mě už je to jedno." skočil jsem mu do řeči a prostě na něj vybalil to, co jsem si myslel. Potom jsem to hned típl. Nenávidím ho, nenávidím sebe za to, že jsem toho kreténa miloval. Ale nemohl jsem ho opustit dřív, byl jediný kdo mi zbyl po smrti rodičů, kromě Nialla, ale to je jiné.

Jen jsem tam tak seděl a brečel. Měl jsem strašnou chuť se něčeho napít, zapálit si a nebo utéct někam daleko, ale věděl jsem, že nemůžu. A tak jsem tam jen seděl a brečel. Bylo už docela pozdě takže by tu neměl nikdo být, všichni spí.

Harry

Ležel jsem v posteli a nemohl jsem usnout. Musel jsem přemýšlet. Tak nějak o všem. Ten klučina, Louis, se zdál jako milý chlapec. Ležel jsem v posteli asi hodinu a pak mě napadlo, že se půjdu projít a vezmu si sebou flašku whiskey. Vím, že na školním výletě bych pít neměl a normálně nepiju, ale dám si jen trochu a pak si půjdu lehnout.

Vyšel jsem z chatky a šel jsem dolů směr les, když v tom jsem něco slyšel. Jako by někdo brečel. Vydal jsem se tím směrem a viděl jsem tam Louise jak sedí na takovém větším pařezu, kousek od lesa a od poslední chatky, a brečí.

Přemýšlel jsem jestli jít za ním nebo ne, ale nakonec jsem za ním přece jen šel.

,,Ahoj. Proč nespíš? A proč brečíš stalo se něco?" zeptal jsem se ho. Sice si nemyslím, že by se mi chtěl svěřovat, ale zkusil jsem to.

,,J-já.. já ne-nemohl jsem usnout.. a.. tak jsem se šel pro-projít a volal jsem a... my.. my se roze- rozešli..protože..." vykoktal ze sebe a já pochopil, že se s někým rozešel přes telefon. Nedopověděl důvod rozchodu, protože se znovu rozbrečel. I když mě to zajímalo tak jsem se dál neptal a jen jsem ho objal. Myslím, že mu to pomohlo, protože se trochu uklidnil.

,,Bude to dobré uvidíš. Jsi mladý zažiješ jich ještě hodně. Vím, že to asi slýcháš i od rodičů a od starších, ale je to pravda. Mě to taky říkali ve tvém věku a nikdy jsem tomu nevěřil, ale teď vím, že je to pravda." dopověděl jsem to co jsem mu chtěl říct a myslel jsem si, že ho to uklidní ještě víc, ale naopak se zase rozbrečel.

,,Já.. promiň jestli jsem řekl něco špatně." omluvil jsem se mu. Zvedl na mě ty jeho krásně modré oči a já se smutně pousmál.

,,Já vím, že jsem ještě mladý, ale byli jsme spolu rok. Začali jsme spolu chodit těsně před smrtí mých rodičů a on byl jediný koho jsem měl, kromě mého kamaráda Nialla." dokončil větu a pak se zarazil. I já byl zaražený, zemřeli mu rodiče a ta druhá věc. Vážně řekl ON BYL?.. ani nevím proč, ale pousmál jsem se nad tím. Měl jsem radost z toho, že byl gay, ale bylo mi ho líto ohledně rozchodu a smrti rodičů. 

,,Já jsem věděl, že to nemám nikomu říkat, že to všichni jen odsoudí. Ani nevíte co na to máte říct." Asi jsem byl moc dlouho ticho, protože začal zase brečet a odtáhl se ode mě. 

,,Ne jen jsem přemýšlel. Já.. je mi líto tvých rodičů i tvého rozchodu. I když bych to asi dělat neměl tak se tě zeptám. Dáš si se mnou? Myslím, že to potřebuješ a já bych to stejně nevypil celé sám." řekl jsem mu a ukázal na flašku whiskey. Chvíli na mě koukal pohledem jestli to myslím vážně a já přikývl.

,, A víte co? Tak klidně. I kdyby jste to pak měl někde říct a mě by vyhodili, myslím, že teď to potřebuji." zasmál jsem se když to řekl. Otevřel jsem flašku a napil se první, pak jsem mu ji podal.

,,Už jsem se napil první a taky tu nemůžu pít. Kdybych to někde řekl, vyhodili by i mě. Takže se neboj." ujistil jsem ho a on se napil.

Louis

Jen jsme tam seděli, povídali si a pili. I když jsem na něm viděl, že by se rád zeptal na něco z našeho předchozího tématu, neudělal to a já mu za to byl vděčný. Vlastně jsem si ten večer docela užil. Dozvěděl jsem se o něm spoustu věcí, třeba, že jeho děti se jmenují Josh a Charles a má je se ženou jménem Maggie, ale moc jim to neklape i když to nikdo skoro neví. Povídali jsme si vážně skoro o všem a už jsme měli skoro vypitou flašku. Abych pravdu řekl už jsem byl docela mimo a asi to na mě šlo poznat. Ovšem to i na něm. Zvedl jsem se, ale hned jsem zase spadl na zadek a začal jsem se smát stejně jako on.

,,Neměli by jsme už jít? Já jen, že jsou 3 hodiny a oni nás v 8 budí aby jsme si sbalili věci a ještě si zahráli nějakou hru." podíval jsem se na něj a zvedl jsem se. Tentokrát se mi to povedlo a on mi za to se smíchem zatleskal. Šel jsem k němu a natáhl před něj ruku, že mu pomůžu vstát, ale měl vážně sílu, takže místo toho abych ho zvedl jsem skončil na jeho klíně. Oba jsme se smáli jak pominutí.

,,Vážně by jsme měli jít." řekl jsem potichu když jsem na něm seděl už nějakou chvíli a koukali jsme si do očí. Jen co jsem to dořekl se ke mě víc nahnul a než jsem o tom vůbec stihl přemýšlet tak spojil naše rty. Chvíli je měl jen přiložené, ale pak s nimi začal hýbat a já s ním spolupracoval. Byli jsme opilí a bylo nám jedno co děláme.

Líbali jsme se takhle ještě chvíli a já se od něj pak odtáhl zvedl jsem se a rozešel se ke své chatce. On mě po chvíli došel a oba jsme docela motavým krokem došli k mé chatce. Chtěl jsem jít, ale znovu mě chytil za ruku a otočil si mě k sobě. Koukal jsem se na něj pohledem co má v plánu. Jen se usmál a znovu spojil naše rty, po chvíli se odtáhl.

,,Dobrou noc princezno." popřál mi dobrou noc, rychle mi dal pusu na tvář a odešel ke své chatce. Chvíli jsem tam ještě stál, ale pak jsem si šel taky lehnout. Po chvíli jsem usnul.

***********
Hi! everyone. ^^
Tak doufám, že to tahle menší zápletka aspoň trochu oživila. A že jste připraveni na další díl. Zase jsem nedodržela to moje "neměj to moc dlouhý" ale tak snad to nikomu nevadí.
Oops! see you later. ^^