Louis Tomlinson - 16 let. Začíná mu první ročník na střední škole.
Harry Styles - 30 let. Učitel na střední škole.
Doufám, že se to bude líbit, není to přímo můj první příběh, ale je první, který jsem se rozhodla vydat a snad dopsat celý.
Jedná se...
Ráno jsem se probudil s úsměvem na tváři. Otevřel jsem oči a hledal jsem kudrnáče, ten tu ale nebyl. Opustil mě. Myslel jsem, že se mnou zůstane, ale on tu není. V tu chvíli mi došlo co je dnes za den. Je 5. října. Musím aspoň zapálit svíčku. Měl jsem slzy v očích, jak kvůli rodičům tak kvůli němu. Vstal jsem z postele oblékl jsem si boxerky, které jsem vytáhl ze skříně a po té i tepláky. Šel jsem do obýváku a hledal jsem nějakou svíčku, žádnou jsem nenašel a tak jsem to zkusil v kuchyni. Když jsem tam přišel všiml jsem si papíru na lince, vzal jsem ho a šel jsem si ho přečíst. Byl od Harryho.
Zlatíčko, ani nevíš jak moc jsem chtěl zůstat s tebou, ale musel jsem do práce a nechtěl jsem tě budit. Mám dnes jen do 11 tak jestli chceš napiš mi a já se pak stavím. Moc jsem si to s tebou užil jsi úžasný. -Harry.
Musel jsem se nad tím usmát. Nevěděl jsem jestli s ním chci dnes trávit čas. Chci být sám. Sice jsem to včera nechtěl, ale mám pocit, že když si koupím nějakou flašku a půjdu na své oblíbené místo kam nikdo nechodí bude to lepší. Mýlil jsem se, ale to nechme na později.
Vzal jsem do ruky telefon a napsal jsem mu.
Me: Ahoj Harry. Děkuji za vzkaz, jsem rád, že jsi jen tak neodešel a aspoň mi napsal vzkaz, ale dnes nemůžu, něco mám promiň. - L.
Nemusel jsem dlouho čekat a odepsal mi.
Harry: V pořádku jen jsem s tebou chtěl strávit čas. Tak se pak ozvi prosím. Mám tě rád. -H.
Opravdu napsal. "Mám tě rád"? Povzdechl jsem si.
Me: I já tebe Haryy. -L.
Ne nemám tě rád, zamiloval jsem se do tebe, ale tak to je přece jedno. Každý mě vždy opustí. Dřív nebo později. Vždycky se to stane.
Šel jsem si znovu lehnout, protože jsem byl unavený a neměl jsem na nic náladu. Ještě předtím jsem zapálil svíčku. Koukal jsem na fotku své maminky a tatínka, byli na ní tak šťastní. Ukápla mi slza. Sestřel jsem ji a šel zkusit spát.
Vzbudil jsem se a zjistil jsem, že jsou 3 hodiny odpoledne. Spal jsem docela dlouho. Proto jsem se šel obléknout do šedých tepláků, černého trička a šedé mikiny. Vzal jsem si peníze obul jsem si své černé vansky a mohl jsem vyrazit. Došel jsem do obchodu kde mě znají, takže koupit alkohol nebyl problém, rovnou jsem si koupil i krabičku a zapalovač, protože to budu potřebovat. Vzal jsem si flašku Jacka Danielse, která mi snad bude stačit a k tomu krabičku cigaret a takový černý clipper s lebkou která měla čepici. Rozloučil jsem se s prodavačkou a vydal se na své oblíbené místo.
Trvalo mi asi půl hodiny tam dojít, protože to bylo za městem. Byla to taková louka s rybníkem za kterým byl les.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bylo to nádherné místo, které jsem si zamiloval. Bylo dlouho mým útočištěm po smrti rodičů, chodil jsem sem každý den. Ale je pravda, že teď jsem tu dlouho nebyl, vlastně od doby co se všechno zlepšilo. Bral jsem to jako místo na kterém se schovám před světem a to nebylo potřeba dlouhou dobu. Ale teď jsem sem zavítal i s flaškou, vzpomněl jsem si na to jak mi tu bylo dobře a že jsem tu občas i spal. Nikdo o tomto místě nevěděl, ani Niall to ze mě nedostal, když se ptal kde jsem byl tak dlouho, řekl jsem jen, že pryč.
