9

281 30 3
                                    

Autem jsem dojel před náš dům a zatroubil. Vystoipil jsem a šel k brance. Ze dveří se na mě vyřítil Marcus s pláčem. Vtahl jsem si ho do objetí.

,,Jsi jak zarostlý medvěd za se" zasmál se a já pokroutil očima.

Bylo mi jedno, že si ze mně dělá srandu. Šlo o to, že se usmál.

,,Chceš jet ke mně? Nebo na jídlo?"

Odtahl se z objetí a mě ovál chlad. Víš co? Radči nic neříkej a jen mě obejmi nic víc..prosím..Pomohl jsem mu utřít slzy a čekal co řekne.

,,Pojedeme k tobě" rozešel se k auto a já příliv.

Mlčky jsem seděli v autě. Je to sice kousek, ale já to vzal tou delší trasou. Jen prostě nechci aby mu hned došlo se že vlastně bydlím prakticky za rohen. Je obrazně řečeno.

Zastavil jsem před panelákem a oba dva jsme z auta vystřelily jak neřízené střely. Odemlk jsem první dveře.

,,Poslední patro" poslal jsem ho napřed a chtěl si zavázat tkaničku.

Ale místo toho aby začal vycházet schody si klek a začal mi sám ji zvazovat. Pokrčil jsem rameny a pak se i po boku mého staršího bratra vydal do mého bytu.

Seděli jsme na gauči a já si uvědomil, že nemá kde spát.

Co když bude spát s tebou v posteli..

To rozhodně ne..

Nic jiného na výběr není.

Nezvládl bych jen tak vedle něj ležet. Musel bych ho objímat a dávat mu pusy a to se co? Nikdy nestane!

Ale prosím tě.. Teď lžeš..

Víš co? Vypadni...

Protočil jsem očima.. A podíval se na Maca. Ten skoumal každý kousek obívaku, který nebyl vůbec velký. Byl spíše malý a nenápadný.

,,Macu?" optala jsem se opatrně, protože teprve před malou chvílí přestal plakat a jen tak se rozhlížel.

,,Hm" zamručel

,,Budeš spát u mě v ložnici a já se natáhnu na gauč, abys měl soukromí" dostal jsem jen přikívnuti

,,Můžu si jít lehnout?"

,,Jistě že ano"zvedl jsem se a on taky

Prošel jsem chodbou a věděl do své ložnice. Mac prošel kolem. Při pohledu na jeho zadek jsem si musel zkousnout spodní ret

,,Tak dobrou"usmál jsem se

,,Zůstaň tu semnou prosím" zahleděl se mi do očí

Status /Marcus&Martinus/Kde žijí příběhy. Začni objevovat