8

296 33 8
                                    

Vyšel jsem poslední patro schodů a došel k bytu, který teď patří jen mně. Poslední krabici, kterou jsem svíral v rukách. Odložil jsem si na botník a nohou zavřel dveře.

Dřív bych tyhle věci nezvládl dělat na raz, ale v poslední době se cítím jinak.

Nemusím ani moc spát a mám energii. Nebývám nějak moc unavený. A když se dějí divné věci. Hned vám povím co.

Sedím například na gauči a řeknu si že se chci napít. Stačí abych mrkl a sklinka leží předemnou. Cítím věci co by normální člověk necítil a slyším to co slyšet nechci. A jestli okamžitě nepřijdu na to co mi je tak se půjdu odstřelt.

A Marcus? Ten se nepřišel ani rozloučit. Mamka mi řekla, že ho Robert nechtěl pustit, nebo tak něco. A já že jenom..Ahaa takže jako odteď nemám bratra nebo co?..mamka se taky rozčiluje. Vůbec se ji to nelíbí a už si taky všimla toho, že se chová divně.

Od té doby co Robert zjistil, že se stěhuju mě a Macka furt nějak rozděluje. Doslova mi ho bere před očima. Vždyť je jeho a Mac se očividně nehodlá s ním rozejít takže..... Umřu sám. Opuštěný bez bratra, toho zlatíčka co tak miluju. Aaa budu brečet.. Bože..

Seděl jsem na gauči a pozoroval fotbal. Zápas byl vážně dobrý a dnes se hráčům obzvláště dařilo. Jen mně tu něco chybělo. Už za se, není to ono, když vedle mě sedí a neříká mi jak špatný je můj tým... :(

Povzdechl jsem si a více se zakoukal na fotku pod televizí. Byl tam Mac a já,v objetí. To ještě žádný Robert nebyl. Budu ho muset zabít. A pak budu s Marcusem až do konce.

Začal mi zvonit mobil. Zalovil jsem v kapse a podíval se kdo volá - Marcus❤️.

,,Ano?"

,,Martinusi" popotáhl

,,Co se stalo?!" vyskočil jsem do sedu

,,Robert on má někoho jiného a já mu řekl že je konec.. A já chci za tebou" brečel a mluvil rychle.

,,Bože Marcusi" chtělo se mi brečet, když jsem slyšel ho,,Už jedu dobře"

,,An-ano"

Status /Marcus&Martinus/Kde žijí příběhy. Začni objevovat