Žár ✔

-15-

"Počkej, ještě náplast a můžeš jít," řekne mile zdravotnice. 

"To není potřeba," snažím se odporovat. Přísně se na mě podívá a zalepí mi odřená místa.

"Můžeš jít," řekne a hned se obrátí na Trevora, "Už se ten otok zmenšil?" Mezitím, co mě zdravotnice ošetřovala, Drake odešel. Natržený ret mu ošetřila a on neměl důvod se tady nadále zdržovat.

"Na shledanou," řeknu a vyklouznu na chodbu. Zavřu za sebou dveře. 

"Ahoj," ozve se známí hlas. Chloupky na rukou se mi naježí. Podívám se na Drake. Opírá se o zeď naproti ředitelně. 

"Ahoj, jsi v pořádku?" Rychle přejdu k němu. Starostlivě se na něj podívám.

"Jo," řekne lehce pohoršeně. Odvrátím od něj pohled. Vezme můj obličej do dlaně. S očekáváním se na něj podívám. Chvíli mi upřeně hledí do očí, pak pohledem sjede k mým rtům. Palcem jemně přejede po mém rtu. "Kvůli tobě to za to stálo. Jsi strašně krásná."

Dveře ředitelny se otevřou. Rychle mě pustí a usměje se na tetu. Obrátím se k ní s úsměvem, "Dobrý den, paní ředitelko." Tváře mám lehce červené. Zkoumavě si mě prohlídne. "Dobrý den," praví přísně, pak se obrátí na synovce, "Pojedeme?"

Přikývne. Zvedne batoh ze země a přehodí si ho přes rameno. Ředitelka se na mě podívá, "Děkuji, že ho doučuješ. Moc mi tím pomáháš." Koutek úst se jí zvedne v náznaku úsměvu. Pak její obličej zase ztuhne. Rázným krokem se vydá ke vchodovým dveřím. 

Drake se na mě pousměje a pak se vydá za tetou. Usměji se- drobná teta a vysoký, svalnatý synovec. Zajímalo by mě, jak spolu vychází. Ředitelka je přísná žena, Drake je pohodář. Nejvíc by mě zajímalo, proč je Drake tady? Proč nežije s rodiči?

Z přemýšlení mě vytrhne tichý hlas: "Tess?" Otočím se a všimnu si Trevora. Rozpačitě mě zdravým okem pozoruje. Založím si ruce na prsou a otráveně se na něj podívám. "Moc se omlouvám. Přísahám, že mezi mnou a Chantal nic není! Byl jsem blbec. Promiň mi to, prosím. Už to nikdy neudělám! Miluji jen tebe!"

Omlouvá se mi. Kdybych ho milovala, nechala bych ho ještě chvíli žadonit a pak bych mu odpustila. Ale teď akorát plýtvá časem. On je blbec, já mrcha.

"Trevore, dost," s očekáváním se na mě podívá. Pomalu zakroutím hlavou, "Já už tě nemiluji." 

"Po celou tu dobu, co jsme spolu byli jsi ke mě nic necítila?!" Přijde až těsně ke mě. Výhrůžně mi hledí do očí, ruce má zaťaté v pěst. 

"Já si myslela, že tě miluji," řeknu na obranu.

"A to mě má jako uklidnit? Kurva, byli jsme spolu šest měsíců a ty mi teď oznámíš tohle?! Do píči! Já tě miloval!"

Hořce se zasměji, "Kdybys mě miloval, nikdy by ses s ní nelíbal."

"Byl jsem opilý!"

"To na tom nic nemění," řeknu klidně.

Pevně mě chytne za zápěstí, "Do prdele! A já se tady kvůli tobě rvu!" Volnou rukou si ukáže na oteklé oko, "To všechno kvůli tobě! Ty svině jedna! Tahala jsi mě za nos! Celou tu dobu!"

"Trevore... Tohle nejsi ty. Nikdy by ses takhle nechoval," nevěřícně kroutím hlavou. Teď už se ho bojím. Vím, že je výbušné povahy, ale tohle... To už je přes čáru. 

Stisk na mé ruce zesílí. "Ty ses změnila v bezcitnou mrchu," řekne chladně. 

"Uklidni se. Můžeme si o tom popovídat, jako normální lidé. Nechtěla jsem ti ublížit, vážně-"

Silou mě udeří do břicha. "Ty tvý sračky mě nezajímají," zařve mi do obličeje. 

Před očima se mi zatmí. V uších mi začne pískat. Udělám krok dozadu. Kolena se mi podlomí a já spadnu na zem. Pravou rukou si kryji bolavé břicho. Druhou ruku mám položenou před sebou na podlaze. 

"Co děláš?!" Zařve od vchodových dveří Drake. 

'Co on tady dělá?'  prolítne mi hlavou. Rozmazaně vidím, jak se vrhne na Trevora. Začne mezi nimi nelítostný boj. "Stop!" zašeptám. Ani jeden z nich na to nezareaguje. Napřáhnu k nim ruku ve znamení, aby se přestali rvát. Nevšímají si mě.

Chodbou se roznese výkřik. "Kluci, nechte toho!" Rozmazaně zaregistruji bílý zdravotnický úbor- zdravotnice. Samozřejmě, že kluci ji neposlechnou. Rozběhne se pryč, zřejmě pro pomoc. Za pár minut sem chodbou běží dvě rozmazané skvrny- bílá a za ní šedá. Zřejmě školník. Školník se vrhne mezi kluky. Chytne Drake pevně za ruce. Ten se mu vytrhne. 

"Kluci, mějte rozum!" Zařve na ně školník. Neposlechnou a znovu se do sebe pustí. Trevor silou udeří Drake do tváře. Nenechá si to líbit- silou do něj vrazí. Trevor klopýtne a spadne na kolena. Drake napřáhne ruku v pěst, aby udeřil Trevora.

"Drake, co to vyvádíš?" Zakřičí zoufale ředitelka. Oba se zarazí a podívají se na ni. "Proč se, krucinál, pořád rvete?" Potom její pohled sklouzne ke mě. Jak tam omráčeně sedím a pozoruji celou situaci. 

Ihned ke mě přiskočí, "Ach, Tesso, jsi v pořádku?" 

Hlava se mi motá, nohy třesou a břicho nesnesitelně bolí. "Jo," řeknu co nejhlasitěji, jak právě dovedu. S třesoucíma se nohama se zvednu. Před očima mi začnou probleskovat bílé čáry a šmouhy. Přesto se vydám ke klukům. Oba mě pozorují. Drake se tváří starostlivě, Trevor  naštvaně.

"Vy," ukážu na ně, "jste paka." Před očima se mi náhle zatmí. A já spadnu.