Zlomený císař

Noční můra jménem Hudson Lowe

V Jamestownském přístavu bylo neobyčejně rušno. Spolu s Hudsonem Lowem přijeli ještě tři velké bitevní lodě a 30 nových vojáků. Nový guvernér ostrova hrdě seděl na koni a sledoval vojáky, které vyrovnal do jedné řady. kroužil okolo nich jako sup a tvářil se neobyčejně vážně.

„Mé jméno je Hudson Lowe a jsem novým guvernérem ostrova." prohlásil hrdě a neohroženě nový guvernér. Bral svou novou pozici velmi vážně. Ostrým pohledem si měřil vojáky a doufal, že v nich budí respekt.  „Vy jste sem nepřijeli válčit. Přijeli jste střežit nepřítele Anglie a válečného zločince. Mějte na paměti, že je to vězeň anglického království. Žádná lidská práva již na něj neplatí. Netýkají se ho ani zákony ostrova. Tento člověk je mimo jakýkoliv systém. Máte zakázáno ho oslovovat a mluvit s ním. Nevím, kolik z vás umí francouzsky, ale nedělejte to. A když budete nuceni ho oslovit, oslovte ho jediným titulem, který mu Anglie nechala. A to je titul GENERÁL!" zdůraznil Lowe. Z hlášení se mu totiž doneslo, že Napoleon na oslovení generál nereaguje a chce, aby ho ostatní oslovovali císařskou výsostí. „Pokud ho někdo osloví výsosti a já to uslyším, zkrátím mu vycházky. Bonaparte císařem už není. Myslete na to," zdůraznil opět.

„Každý den bude pod dohledem a denně mi o něm budete dávat hlášení. Chci vědět, kde se pohybuje, co dělá a komu píše. Pokud nechcete další války a krveprolití, tak to, prosím dodržujte!" pokračoval Lowe. Přitáhl otěže, aby měl jeho kůň hlavu výš a on vypadal majestátnější.

„Tak to chci vidět. "Špitl Poppleton vojákovi, který stál po jeho boku. Lowe si jeho poznámky okamžitě všiml.

„Máte něco na srdci, vojíne? Něco mi snad chcete říct?" sykl Lowe a zastavil se u Poppletona tak moc blízko, že mohl slyšet tlukot srdce jeho koně.

„Ne, omlouvám se. Máte pravdu. Je to jen jeden muž. Uhlídáte ho snadno." nebohý Poppleton doufal, že si touto lichotivou poznámkou Lowa získá. Především ho absolutně nenapadalo, jakým způsobem by se měl generál z ostrova dostat.

Lowe se na něj opovrženě podíval. „Ten muž už ve vyhnanství jednou byl a utekl. Nedopustím, aby se to znovu opakovalo. On nepřemýšlí jako vy a je schopný naprosto všeho. Koukám, že než jsem přijel, vládla tady anarchie. Docela se divím, že při takhle volném režimu ještě nesedí Bonaparte zpět na císařském trůnu v Paříži. Uvědomuje si tady vůbec někdo, jak nebezpečný člověk to je?" burácel až psychpaticky Lowe. „Do Longwoodu! Okamžitě!" zavelel Lowe a pobídl koně. Celá armáda se tak dala do pohybu.

Když za pár hodin i s celou posádkou dorazil na pozemky Longwoodu sesedl z koně a zaklepal na dveře domu, ve kterém Napoleon pobýval. Otevřít mu přišel Cipriani.

„Přejte si?" zeptal se.

„Jsem Hudson Lowe. Nový guvernér ostrova. Zrovna jsem připlul z Londýna. Jdu se generálovi představit a seznámit ho s novými podmínky," pronesl Lowe a pokusil se při tom o malý úsměv. 

„Omlouvám se guvernére. Císař si před asi hodinou vyjel na svou obvyklou vyjížďku na koni. Nečekal vás."  odpověděl Cipriani.

Lowe nemohl uvěřit vlastním uším. „Cože udělal?" vykulil oči.

„Vždyť vám to říkám. Jel se projet." nechápal Cipriani.

„Jak se mohl projet? Vždyť ještě není ani poledne! Má sedět doma na zadku! A kde jsou u všech čertů nějací vojáci? To ho nikdo nehlídá?" soptil Lowe. V hlavě už viděl Napoleona na lodi plujícího zpět do Paříže do jeho těla vjela panika,"

„POPPLETONE! VOJÁKU! JAK JE MOŽNÝ, ŽE S NÍM NEJSTE? NEMÁTE HO SNAD HLÍDAT?" zařval v panické hrůze Lowe.

„Ale pane. Vždyť do Jamestownu jsem odjel na váš rozkaz. Odpusťte, ale být na dvou místech najednou neumím." hájil se Poppleton.