Když se jejich rty odtrhnout, Grace nechává zavřené oči. Nebyla si jistá, jestli to všechno je pouhý sen, ale když oči otevře a spatří Louisův nádherný obličej, po tváři se jí rozlije úsměv.
,,Páni,“ vydechne a stydlivě sklopí zrak. Louis se tiše zasměje a přikývne. Ano, páni by zřejmě bylo to správné slovo, kterým by vyjádřil celou situaci.
,,Louisi já... Já vážně nerada narušuji tuhle chvilku, ale vážně by bylo fajn, kdybys mě pustil. Musím napsat tvojí mámě a navíc ti musím něco říct,“ pronesla vážným hlasem. Louis jí se stoupající zvědavostí pustil a ona se konečně mohla natáhnout pro telefon, přes který dala paní Tomlinsonové vědět, že její druhé dítě stále žije a alespoň v nejbližší době se nechystá umřít.
,,Myslím, že by ses měl posadit, Louisi,“ začala váhavě, když esemesku odeslala a on se a s vystrašeným pohledem posadil na gauč. ,,Víš, věc se má tak, že.... Když jsi odešel, přišel doktor a řekl něco.. hodně důležitého, co bys měl vědět a to i když vím, že se ti to nebude líbit. Věř mi, trhá mi to srdce, říkat ti to, obzvlášť po tom, co se teď stalo, ale prostě to musíš vědět.“ Odmlčela se a zhluboka se nadechla. Zase to dělala. Mlela nesmysly, když byla nervózní, jako teď. Teď byla přímo monstrózně nervózní a nejraději by se zavrtala do peřin, s Louisem vedle sebe. Ale měl by to vědět. Bylo by to fér.
,,Jde o to, že Carrie má téměř nulovou šanci, že by se mohla někdy probudit. Řekl, že na živu jí udržují pouze přístroje, které za ní nemůžou fungovat věčně. Proto se tví rodiče rozhodli, že jí odpojí od přístrojů.“ Celou věc téměř zašeptala a ještě se zadrhávala, ale Louis to pochopil.
Začal zběsile dýchat, do očí se mu opět tlačily slzy a Grace opět rozeznala jeho záchvat zoufalství.
,,Louisi, ne. Dýchej. Zhluboka dýchej, ano? Jsem tady s tebou,“ vychrlila a nehledíc na jeho vrtění hlavou si ho přitáhla do náruče a začala se s ním kývat ze strany na stranu. ,,Jsem tady s tebou, Louisi.“
A byla s ním. Celou noc ho svírala v náručí, až později usnula. A to byla ta chvíle, kdy se Louis opatrně vymanil z jejího sevření a odcupital ke psacímu stolku, kam začal psát své myšlenky.
___________________________________________________________
¤ Přidávám díl, protože je sobota a po týdnu doma se stále nudím :DDD Takže tady ho máte a doufám, že se líbil :)) Příběh se pomalu blíží ke konci.. Problém je, že u Nialla jsem napsala asi 3 kapitoly, takže doufám, že to brzo dopíšu, abych mohla začít přidávat Niallera :))
LOVE YOU!!!
ČTEŠ
Voiceless
Fanfiction{Book 3} ✔ Nikdy neuslyší jeho smích. Nikdy neuslyší z jeho úst vycházet 'Miluji tě'.
