Prázdniny s BTS [DOKONČENO]

Shledání

Hope

Už je to týden co nás pustili domu docela to zvládám ale jsem ráda že je tu Jin a Jimin hodně mi pomáhají  zítra letíme do Korei moc se mi nechce děti tahat letadlem plným lidi ale nějak se to pokusím zářit

V posledních dnech se cítím jako předtím když jsme s Hobim byli ještě spolu pořád si voláme a píšeme a ne jen o dětech je to jako když jsme spolu začínaly to že se za dva dny uvidíme mi vůbec nepomáhá jsem nervózní

Nemůžu říct že jsem mu odpustila to co udělal ale ani nemůžu popřít to že ho stále miluji a to že je Smile jeho kopie mi vůbec nepomáhá

Děti právě usnuli a mi sedíme v obýváku musím se zeptat Jina jestli by to nešlo nějak udělat s tím letadlem  ,, kluci strašně moc bych vám chtěla poděkovat za to že jste mě v tom nenechali samotnou měla jsem velký strach moc cením si každé chvíle kterou jste tu semnou prožili "

,, nemáš vůbec zač mi jsme rádi za to co jsi pro nás udělala jsi pro nás jako rodina víš jaké je to žít šest let jen s kluky"

,, co je na tom špatně Jine vždyť nás pořád jen napominas a zakazujes jsi jak mama to já bych si měl stěžovat "

,, tak teď je tam s vámi El s malým a Patricie takže to trochu srovnaji věřím že s holkama je to zase jináči než jen s kluky"

,, no já pořád doufám že tam snami taky zůstaneš Hobi už s pokoje pro hosty udělal tvoji ložnici je tam vše pro děti i pro tebe nemusíte spolu chodit a kdzy bys tam nechtěla být kvůli Hobimu můžeš tam zůstat kvůli nám a holkám co ty na to všichni by chtěli aby ses vrátila je bez tebe smutno "

,, Jin má pravdu a když nebudeš chtít bydlet v dormu můžeme ti sehnat nějaký pěkný byt sama jsi říkala že máš Koreu ráda a že chceš aby byl Hobi dětem na blízku "

,, kluci já nevím  mám tu všechno co potřebuji a co by bylo stímhle bytem "

,, byt můžeš pronajímat a kdyby jsi se chtěla vrátit jen zrušís smlouvu a u nás budeš mít vše "

,, Jimin má pravdu tak co na to říkáš vrátíš se snami na stálo"

Do zítra ale nestihnu zabalit svoje všechny věci a jak to zase bude to je budu obtěžovat u nich v dormu co mám sakra dělat je pravda že mi kluci i Korea chybí

Chtěla jsem odpovědět ale malá začala plakát přišla jsem do dětského pokoje kde už byli ty dvě mě štěstíčka které milují celým svým srdcem a nedokážu si představit život bez nich

nemůžu být sobecka vždyť Hobi je ještě ani neviděl a každý den píše jak moc mu chybíme a jak už je chce chovat nemůžu tady zůstat i když spolu nejsme děti mu odepřít nesmím

Malá usla a já ji položila do postýlky a chvíli je pozorovala za ten týden tolik vyrostli