Wilsonová? Co zas, Blacku? DOKONČENO

Poprask ve sklepení

Kouknu se na Blacka a pak zpátky na profesorku Mcgonagallovou – neboli jak ji říkám já Minnie. K mému neštěstí se Black rozhodne ujmout situace.

,,No jo no každý máme jiný smysl pro humor, že paní profesorko?" řekne Black a mrkne na Mcgonagallovou. Ona jen stáhne rty do úzké čárky a nasadí opravdu velmi přísný výraz. Podívám se na něj vražedným pohledem a vší silou ho kopnu do holeně,aby se vzpamatoval. Black začne okamžitě nadávat a sypat nadávky na mou adresu.

,,Děkuji vám slečno Wilsonová. Pane Blacku, pokud na tom nechcete být ještě hůř, než na tom se slečnou Wilsonovou jste, tak byste měl laskavě držet jazyk za zuby. A teď pojďte za mnou,"rozkáže Mcgonagallová a mně nezbývá nic jiného než se tam vydat. Ach jo proč nemohl Black držet chvíli jazyk za zuby? No jasně on to neumí v tom bude ten problém. Procházíme kolem Velké síně a míjíme profesora Křiklana.

,,Tak chci to vyřešit co nejrychleji," řekne nám profesorka Mcgonagallová.

,,Horacio!" zavolá Mcgonagallová na Křiklana.

,,Ano, Minervo?" zeptá se Křiklan trochu nesměle, když vidí výraz Mcgonagallové.

,,Můžu si půjčit tvůj kabinet? Musím tady s těma něco dořešit a chtěla bych to mít co nejrychleji za sebou a nechce se mi je vláčet až do mého kabinetu, mohla bych si teda jen na toto malé jednání půjčit ten tvůj?" zeptá se Mcgonagallová naléhavě.

,,No-,"začne Křiklan.

,,Děkuji ti Horacio," řekne Mcgonagallová a rázným krokem se vydá do sklepení. Nám nezbývá nic jiného než jít za ní, když tu náhle zahlédnu naší partičku. James se jen zakření a naznačí ústy: Už zase? Já jenom pokrčím rameny. Lily se plácne do čela a schová hlavu do dlaní.

,,Wilsonová!" volá na mě Black ze zdola a já se naposledy ohlédnu a už utíkám dolů do sklepení.

,,Sedněte si," pronese Mcgonagallová ledovým hlasem a mně nezbývá nic jinýho než si sednout vedle Blacka.

,,Ještě nezačal školní rok, a vy dva už jste zase něco provedli! Jak mi vysvětlíte, že jste chyběli na zařazování ve Velké síni? Pro vás snad neplatí stejná pravidla jako pro ostatní studenty? Chcete mi říct, že jste nějaká vyjímka, která pravidla nemusí respektovat?" ptá se Mcgonagallová rozhořčeně a já už v hlavě spřádám plán jak se z toho vykroutit. Jenže pak se slova ujme Black a mně je jasné, že mě školní trest nejspíš nemine.

,,No paní profesorko máte pravdu, ale tak napůl. Já jsem vlastně výjimečný, ale Wilsonová? Ta ne, ta určitě ne," řekne a zazubí se. Já vezmu knihu, která leží na stole a vší silou ho s ní přetáhnu po hlavě.

,,Už se ti rozsvítilo ty idiote?" zeptám se dívajíce na Blacka, který se drží za hlavu.

,,Slovník slečno Wilsonová," napomene mě Mcgonagallová.

,,Ale paní profesorko, vždyť jste ho sama slyšela!" namítnu rozhořčeně. Ona si jen povzdychne.

,,Rok co rok, řeším neustále vaše pře a roztržky," postěžuje si.

,,Berte to pozitivně, pokud počítáme tenhle nastávající rok, který začne zítra tak už jenom tři roky. To už je za půlkou paní profesorko," nadhodím se smíchem a ona mě jen zpraží pohledem a pak si povzdychne.

,,Dobře dostaňme se k věci, Proč jste nepřišli na hostinu?" zeptá se a při tom si tře spánky.

Black už se nadechuje, ale ona ho zastaví mávnutím ruky.

,,Slečno Wilsonová?" zeptá se s očekáváním. Black se nafoukne a já na něj vypláznu jazyk.

,,To bylo tak paní profesorko, vystoupili jsme z vlaku, a čekali jsme na kočár a poté se k nám připojili kluci, jenže nás bylo šest a poslední kočár, co jede je vždy-"

,,Čtyřmístný," dokončí Mcgonagallová.

,,Dva z nás museli jít pěšky."

Mcgonagallová se na nás dva dívá s přimhouřenýma očima a rty má opět sevřené do úzké čárky.

Potom vykouzlí stříbrné talíře s chleby. Já se na ni jen užasle podívám a pustím se do jídla. Mcgonagallová očividně přemýšlí, co s námi provede. Má přimhouřené oči, ruce sepnuté a podepřenou bradu a při tom se na nás dívá skrz své půlměsícové brýle.

Po deseti minutách s plným žaludkem jen koukám na Mcgonagallovou s nevinným úsměvem.

,,Wilsonová, nechceš mi třeba vysvětlit jakto, že se to do tebe všechno vešlo?" ptá se podiveně Black a já na něj ukážu neslušné gesto.

,,No promiň Wilsonová ale ty jíš, jak Petr a není to na tobě vidět, tak mi vysvětli jak je to možný," rozkazuje Black a já si jen povzdechnu.

,,Já vím Blacku, že ty nevíš co to je fyzička, ale to neznamená, že my ostatní to taky nevíme," povýšeně se ušklíbnu.

,,Stejně jíš jak Petr," směje se Black a nepřestává provokovat.

,,To teda ne," prohlásím a nafouknu se.

,,Ale jo, vždyť si to všechno snědla do 10 minut," prohlásí Black s úšklebkem.

,,Měla sem hlad, nejedla jsem od snídaně," zabrblám nespokojeně a urazím se. Black se tomu jenom zasměje.

,,Neruším vás?" zeptá se profesorka Mcgonagallová přísně ledovým hlasem.

,,Ale vůbec ne paní profesorko," poznamená Black a já mám chuť ho dneska znovu kopnout do holeně, ale ovládnu se.

,,Dobrá, tak běžte do svých ložnic,"rozkáže Mcgonagallová a já v duchu tancuju, že nám neudělila trest. Když už jsem u dveří, najednou se ozve hlas profesorky Mcgonagallové: ,,Hlaste se zítra v devět hodin u pana Filche," řekne a oba dva si nás změří pohledem. Moje obočí vystřelí až někam do vesmíru.

,,Cože? A za co?" zeptám se nevrle.

,,Pozdní příchod a neslušné chování,"pronese Mcgonagallová svým přísným hlasem.

,,Ale paní profesorko, to není fér, za to všechno může Dvanácterák!" začne si stěžovat Black a Mcgonagallová ho jen zpraží svým pohledem a tázavě pozvedne obočí. Za to, že nám dala školní trest ji nechám v sladké nevědomosti.