kapitola 5.

2K 99 14
                                    

Hermiona na něj zírala jako na zázrak. ,,Ty jsi tam něco napsal?" nevěřícně vykulila oči. Slyšela správně? Draco Malfoy dobrovolně přiložil ruku k dílu?

,,Jen pár vesnic, které by podle mě mohly být na dobrém místě," pokrčil nezaujatě rameny.

Hermiona neváhala a dala se do čtení. ,,Deanovský les?" podivila se nad dracovým výběrem lokace. ,,Proč zrovna tam?" lehce zdvihla obočí a pousmála se. Měla to místo ráda. Před válkou tam často chodila s rodiči.

,,Nevím, přijde mi to tam pěkné," pokrčil rameny, ale Hermioně bylo jasné, že je za tím něco víc.

Rozhodla se nešťourat v Dracovi a dál pročítala seznam. Místa se jí zdála dobrá. Sama by nejspíš vybrala podobné vesnice.

,,To bychom měli, co teď?" zeptal se Draco, když Hermiona dočetla. ,,Budeme pokračovat v práci?" řekla, jakoby oznamovala naprosto samozřejmou věc.

,,Dneska už jsme toho udělali dost. Napsal jsem místa konání," oponoval Draco. Neměl náladu na dělání čehokoliv. Radši by se vytratil domů a strávil nějaký čas s Astorií a malým Scorpiusem. Chtěl si ho co nejvíc užít, než dospěje do věku, kdy s tátou neprohodí ani slovo.

,,Jsi tu zaměstnaný, Draco," vytkla mu a sama se dala do papírování. Draco se rozhodl dát si dnes pauzu. Práce měl poslední dobou až po krk, takže jednodenní odpočinek nikoho nezabije.

Sbalil si osobní věci a vydal se z kanceláře. ,,Užij si to tady," houkl ještě na Hermionu ze dveří a opravdu odešel. Namířil si to přímo k letaxům. U druhého krbu, který byl jeho nejoblíbenější, si nabral hrst prášku a vstoupil dovnitř. ,,Malfoy manor," vyslovil zřetelně a uvonil pěst, ve které svíral prášek. Na to ho pohltily zelené plameny a objevil se až ve svém obýváku.

Naskytl se mu pohled na malého Scorpiuse klečícího na zemi v prostřed místnosti. Soustředěný pohled upíral na zem před sebou, na které měl figurky vojáků. Některé stály a jiné se povalovaly kolem.

Scorpius vzal vojáčka s pistolí v ruce a srazil jím jiného, který vlastnil velký šťít. Zdálo se, že Scorpiova malá válka je v plném proudu. Byl do ní tak zabraný, že si ani nevšiml, že v obýváku není sám.

,,Ahoj, prcku," promluvil Draco, čímž upoutal synovu pozornost. Ten se s trhnutím obrátil ke krbu, ve kterém spatřil tátu s pracovní taškou v ruce. Vyskočil do stoje a rozeběhl se k němu.

Draco upustil brašnu na zem a chytl Scorpiuse do náruče. Sevřel ho v objetí a Scorpius mu věnoval letmou pusu na tvář, která Dracovi vykouzlila ten nejupřímnější úsměv.

,,Co tak brzy?" Draco se ohlédl a setkal se pohledem s Astorií. Stála ve dveřích a ramenem se opírala o rám. Zelená kuchyňská zástěra a vařečka, se kterou si pohrávala značily, že připravuje jídlo.

,,Dneska jsem skončil dřív," pokrčil rameny Draco. ,,V překladu: ,,už mě to tam nebavilo, vykašlal jsem se na to a utekl." Astorie s úšklebkem zakroutila hlavou. ,,Ale no tak," protáhl Draco. ,,Vždyť jsem pilný jako vosa," bránil se. ,,Jako včela," opravila ho se smíchem manželka. ,,Drakie, Drakie," ráda mu tak říkala. Zaprvé ji to přišlo roztomilé a hlavně, Draco to nenáviděl.

,,Neříkej mi tak, zní to jako pro kočku," zavrčel. Scorpius pozoroval rozhovor svých rodičů z pohodlí tátovi náruče. Sice moc nechápal, o čem se baví, ale když se Astorie začala smát Dracovu rozhořčení přidal se k ní.

,,Srandy kopec," utrousil Draco, čímž Astorii rozesmál na novo. Scorpius spolu s ní spustil hraný dětský smích, neboť mu sice nic nepřišlo vtipného, ale mamka se směje, tak on musí také.

,,U merlina," zaklela tiše Astorie a odběhla do kuchyně. Vzpomněla si na čokoládový dort, který nechala v troubě. Bylo to jen tak tak, ale naštěstí ho stihla vytáhnout včas a nic se nestalo. Byl jen lehce připálený, ale pořád poživatelný.

,,Všechno v pořádku?" zakřičel na ni Draco, stále postávající v obýváku. Astorie na něj z kuchyně houkla kladnou odpověď a dál se věnovala dortu.

,,Maminka dělá dort," oznamoval radostně Scorpius. ,,A bude čokoládovej," rozplýval se s úsměvem od ucha k uchu. Jestli měl Scorpius nějakou sladkost opravdu rád, byla to čokoláda.

,,A proč maminka dělá dort?" vyzvídal Draco. Napadlo ho, aby snad nezapomněl na Scorpiovy narozeniny. ,,Přece protože jsem ho chtěl," převrátil oči na tátovou otázkou. Dracovi spadl pomyslný kámen ze srdce. I když si byl Scorpiovými narozeninami vcelku jistý, zpráva o dortu ho rozhodila.

Zbytek večera v Malfoy manoru proběhl poklidně. Astorie dodělala dort a každému nandala po večeři jeden kousek. Scorpius si chtěl samozřejmě přidat, nejradši by snědl na posezení celý dort, ale to mu rodiče nedovolili.

Astorie, aby mu nebylo v noci špatně a Draco, jelikož počítal s tím, že Scorpius půjde v jeho stopách. Byl by rád, kdyby se jeho syn stal zmijozelským princem, jako jím býval on a proto ho nesměl moc vykrmit. Crabbe a Goyle také nebyli Merlin ví jak oblíbení.

,,Já chci ještě jeden," škemral smutně. ,,Už nemůžeš, zlatíčko. Bolelo by tě bříško," vysvětlila Astorie. ,,Ale já ho chci," malý Malfoy se začal vztekat. Dort mu moc chutnal a on měl chuť na ještě jeden kousek.

,,Dneska už to stačilo. Jestli se budeš takhle cpát nenajdeš si nikdy holku," pohrozil Draco a na důraz svých slov zdvihl ukazováček. ,,Já nechci holku, já chci dort," Scorpius ho probodl zlostným pohledem, ale když ho Draco opětoval sklopil oči k zemi. ,,Řekl jsem ne," upevnil Draco své rozhodnutí a poslal Scorpiuse do koupelny, aby se umyl a připravil do postele.

Ještě než mladý Malfoy opustil kuchyň mu Draco pocuchal blonďaté vlásky. Dělal to pokaždé, když se pohádali, aby si Scorpius nepřipadal provinile. Draco to bral jako znamení, že co bylo bylo a Scorpius se tím dál nemá zabývat.

Scorpiovi pohlazení zlepšilo náladu a se zdviženou hlavou odťapkal do koupelny. Po rychlé sprše si oblékl pyžamo ve zmijozelských barvách a zalezl pod peřinu. Jako každý večer si k němu sedl jeden z rodičů a vyprávěl mu pohádku na dobrou noc. Dnes byl na řadě Draco.

,,Jakou pohádku bys chtěl slyšet?" zeptal se, když se usadil na Scorpiovu postel. ,,O relikviích," poprosil o svou nejoblíbenější. Draco přikývl a pustil se do vyprávění. Scorpius sice už v polovině příběhu spal, ale i tak Draco pohádku dokončil, zhasnul lampičku a tiše se vytratil z pokoje.

Společný Projekt|dramioneKde žijí příběhy. Začni objevovat