~ 5 ~

15 4 0
                                    

Ano prosím jednu vanilkovou s banánovou polevou a ovocem. Už je to asi hodinu co jsem se vydala na prohlídku města a holky šly na oběd s kluky. Co asi dělají?? beztak si užívají. Mohla jsem jít s nimi a užila bych si a třeba bych konečně někoho poznala. Ne to já jsem musela jít na procházku po městě. Mezitím co jsem přemýšlela nad tím jak se asi mají a co dělají tak mi pan zmrzlinář připravil zmrzlinu. Usmál se na mě a řekl že je to pro zlepšení nálady. Poděkovala jsem a s úsměvem na tváři odešla. Procházela jsem krásnými uličky a fotila si všechno abych si to mohla ,jak přijedu domů ,založit do alba.

Došla jsem až k těm nejkrásnějším barevným paneláků co jsem kdy viděla. Sedla jsem si na lavičku a na chvilku zavřela oči a poslouchala zvuk Amsterdamu. Zůstala jsem ani nevím jak dlouho a když jsem zjistila že se na mě všichni koukají jak na blbečka tak jsem se zvedla a rychle vešla do jedné restaurace a objednala si jedno Latte s croissantem. Bylo to tak krásně na aranžované že jsem si to musela vyfotit. ANO FOTÍM SI SNAD VŠE CO JEN JDE.

Při pochutnávání si na téhle kavě a jídle jsem si projížděla mé fotky co jsem za tu dobu co jsem sama vyfotila. Některé fotky jsou fakt překrásné ,ale některé zase zničené kvůli jejich špatné kvalitě. Než jsem se nadála tak začalo zapadat slunko. Rychle jsem v kavárně zaplatila a vydala se hledat místo kde bych si mohla vyfotit západ slunce. Trvalo to celkem hodně dlouho dokud jsem nenašla schody ,které vedly do nějakého parku. Vylezla jsem o něco výše a uviděla nádherný západ slunce. Měla jsem na to abych si západ vyfotila jenom pár sekund a proto jsem neváhala a okamžitě začala fotit. Když už slunce zašlo tak se na schodech rozsvítily lampy. A to mi určilo že bude asi ten nejlepší čas jít zpátky. Takže jsem se vydala přímo směrem k hotelu,ale cestou mě zaujal jeden chlapec, muž, kluk ...., který si fotil osvícené domy a cestu co byla před domy a tak mě napadlo si ho vyfotit. Ano znám GDPR ,ale to bude tak krásná fotka a pokud se sním někdy ještě potkám tak bude mít aspoň pěknou památku. Chlapec měl na sobě hnědý kabát a černou baretku. Vypadal s tím foťákem v ruce tak strašně chytře a krásně. Prostě z něj šířila radost,krása a umění. Po pár sekundách koukání se na fotící ho chlapce jsem se konečně odebrala s úsměvem na tváři do hotelu.

Byla už poměrně velká tma a tak jsem se snažila jít co nejrychleji i když si nemyslím že by mě tady někdo přepadl. Došla jsem do hotelu , pozdravila recepční a vyjela si výtahem do posledního patra. Odemkla jsem si dveře a vešla dovnitř. A jak jsem předpokládala tak holky nebyly ještě doma. Doufám že příjdou domů brzo. Odložila jsem si foťák, klíče a vyzula si boty. Hned potom jsem šla rovnou do koupelny kde jsem si pustila vodu a na mobilu si pustila písničky. Svlékla jsem ze sebe oblečení a vlezla jsem do vany. Když jsem se koukla na svou levou stranu uviděla jsem nádherný výhled na večerní Amsterdam. Po chvilce mi ale došlo že jsem byla nahá a doufala jsem že mě nikdo neviděl. Ponořila jsem se celá do vany a užívala jsem si té dokonale teplé vody a nekonečný počet třpytivé pěny. Zavřela jsem oči a vnímala jenom zvukové vlny co vycházely z mého telefonu.

Poté co jsem vylezla z vany jsem se oblékla do mého pyžámka s jednorožcem. Lehla jsem si do postele a pustila si na mobilu nějaký seriál. Zkoukla jsem už tři díly seriálu, které dohromady trvají asi 3 a půl hodiny a holky stále nedošly domů. Bála jsem se o ně a tak  jsem vytočila Aen a zavolala ji. Zvedla mi telefon. Aen kde sakra jste ?? Než jsem to dořekla holky otevřely dveře a vešly dovnitř. Naštěstí vypadaly tak jak odešly. Ahoj In co tady tak děláš ?? Proč nejsi někde venku??  A jak ses vůbec měla ?? Zeptala se mě Eun a já jsem jak sutiny co právě vyletěly z hořící sopky. Jo měla jsem se fajn a co tady dělám?? no jako nevím ale sama jsem tady nejela takže jsem čekala na vás! Rozčíleně jsem to dořekla a odešla zpátky do postele a pokračovala ve sledování.

Mujehan SudabangKde žijí příběhy. Začni objevovat