The Devil's font » h.s.

3. part

Věnování - @ChewingBubu

"Nechápu co ho to napadlo, jak mi o tobě nemohl říct? Je vůbec normální? ten debil si sem dotáhne holku a ani o tom ńikomu neřekne. Mohla ses prochladit, nebo tady umřít hladem. No toto teda ne, toto mu neprojde. Řeknu to Zaynovi.'' drobná brunetka běhala po kajutě a snažila se tu poutírat všechen prach, na který jak už zjistila byla Lily alergická. ta jen neustále kýchala a snažila se schovat před výřícími prachovými vrstvami. To brunetku ještě ví popohnalo, aby se snažila mnohem víc než do teď a tak jak blesk létala z rohu do rohu místnosti, ve které se nacházely a prachovkou pouírala všechno co jí přišlo pod ruku. ''Tak to by bylo.'' ruce si založila v bok a otočila se k drobné dívence, která tu je rozhodně z donucení. Už z pohledu na ni bylo jasné že tu není z vlastí vůle, navíc zavřená bez světla a jídla v nesnesitelné zimě.

''Děkuju ti moc.'' Lily ji obdařila vděčným úsměvem, ale konec věty hned zanikl v jejím dalším kýchnutí. Brunetka na ni jen soucitně pohlédla a pustila se opět do práce. Sirkami pozapalovala všechny svíčky co měla a dala je do jednotlivých lamp, které byly pověšené různě za dřevěné trámy u stropu.

''Mimochodem, jmenuji se Eleanor.'' usmála se brunetka na Lily, která se už za prvních paprsků světla přemístila ze studené země na dřevěnou židli, postávající u stolu. Jen se na ni pokřiveně usmála, protože bolest, která jí vystřelovala do kotníku byla tak nesnesitelná, že nebyla schopná ani smyslně odpovědět. Eleanor si toho všimla a okamžitě nechala zapalování svíček zapalováním svíček. bezpečnost nové dívky, která tu určitě trpí, jí je přednější. Došla k ní a pomalu si před ni čupla. Teplýma rukama se natáhla po zraněné noze, ale Lily včas ucukla tak, aby se jí nemohla dotknout. Brunetka se ale nevzdávala a napodruhé už její nohu jemně uchopila do svých drobných rukou. Prohmátavala napuchlé místo zbarvené všemi různými odstíny fialové a modré barvy tak opatrně, jak jen to šlo. Nechtěla jí ublížit. Vysílená dívka sedící na židli a s nohou v rukách dívky, kterou zná jen chvilku, několikrát kýchla, protože množství prachu, které tu bylo ussazeno se jen tak vymést nedá.

''Otevřela bych ti tu okno a vyvětrala, ale jsme na lodi a v podpalubí, takže bych neriskovala potopení toho našeho titanicu.'' El se pousmála a pojmenování lodi donutilo i Lily se trošičku pousmát. ''Můžu ti tu nohu namazat nějakou mastí a obvázat, ale musela bys jít se mnou. Celou tu krabici s léky sem fakt nedotáhnu.'' Brunetka si stoupla a poupravila se lem skrčeného trička, jenž měla na sobě. Zvědavě se podívala na dívku, co pořád seděla na židli, a po chvilce co na ni tak intenzivě koukala, se i Lily podívala na ni. Eleanor k ní natáhla drobnou ručku s mírným úsměvem a zrzavá dívka ji s děkovným výrazem ve tváři přijala. Celou svou vahou se zapřela do její společnice a alespoň na chvilku si oddychla, protože tuto boelst nemusela snášet tak moc, jako v jiných chvílích. Společně se dokulhaly ke dveřím dřevěné kajuty a u nich se zastavily. Dveře se jim rozletěly před očima, div obě dvě nesejmuly.

''Co to má sakra znamenat?'' nahněvaný mužský hlas zaplnil celou kajutu a Lily se strachem sklopila pohled ke svým nohám. Za to její společnice se odvážně podívala do tváře rozzuřenému a úplně rudému muži, jenž ji zabijácky sledoval. Jazykem si přejel přes suché rty a pootevřel pusu, kterou vydechl a zase nabral nový kyslík do plic. ''Eleanor, co tu kurva děláš? Kdo ti dovolil sem chodit?'' vyjel nepříčetně na brunetku, kterou začínalo dobíhat svědomí ze strachem z toho, jak ji potrestá tentokrát.

''Uklízela jsem.'' Eleanor potichoučku vydechla a stejně jako to udělala Lily, i ona svůj zrak přemístila na špinavou podlahu kajuty, ve které toho moc uklizeného nebylo. Harry se porozhlédl okolo, aby fakt, jenž dívka řekla ověřil. Pobaveně zavrtěl hlavou ze strany na stranu, když zjistil, že mu lhala. ''To nebyla odpověď na moji otázku.'' hrubě zachraptěl a jeho hlas v jedné chvilce ujel o oktávu výš, což zapříčinilo, že v sobě musely dívky dusit náhlý smích. ''A navíc lžeš.'' zdůraznil hlubším hlasem než obvykle, který donutil jejich smích okamžitě utnout. El se nepohodlně pomrvila na místě a nervózně přešlápla z nohy na nohu.

''Harry, ale ona-'' začala El nabranou odvahou mluvit, jenže zvedlý prst Harryho pravé ruky ji donutil přestat. Měla z něho tak veliký strach, jako nikdy. ''Žádná ona. Jasný? Naecháš ji být. Opovaž se ji navštívit, nebo tě taky někam zavřu.'' pobaveně naklonil hlavu na stranu a při konci věty mu ale oči potemněly a jeho pohled byl znenadání tvrdý a zastrašující. Brunetka, na kterou byla tato upozornění mířena, urychleně začala přikyvovat, čímž Harryho utvrdila v tom, že už to opravdu neudělá. Ten spokojen s odpovědí, žduchl  El do kajuty a hodil po ní koště, jež bylo v koutě. ''Tak a těď můžeš dostát svým tvrzením ty, a uklidit to tu.'' posměšně si odfrkl a berouc vystrašenou Lily za loket, nechal brunetku s koštětem a zničeným sebevědomím ve špinavé a studené kajutě.

*

''Tak a ptám se tě naposledy.'' odmlčel se a naštvaně praštil zatlou pěstí do dřevěné komody, jež stála kousek od něj. Dvířka od ní kvůli náporu jeho síly odpadla a s hlasitým břinknutím dopadla na zem, kde se ještě rozpůlila. Kudrnatá vysoká postava vysportovaného mladého muže se nervózně a úplně vyčerpaně procházela v jiné kajutě, než v té před tím, sem a tam pořád dokola. Prudce se k ní otočil a rukou si prohrábl své ledabyle pohozené kaštanové vlasy, jenž mu všude trčely. ''Co-tam-kurva-ta-děvka-dělala.'' skrz zaťaté zuby mu z úst vycházely sekaně vyslovená slova, na která dával pořádný důraz tak, aby mu už konečně rozuměla.

''Přišla t-tam uklidit.'' dívka se strachem vykotala nějakou smyslnou odpověď, která stejně ale tomuto mládenci nestačila. Zhluboka dýchal, aby se udržel v klidu, ale moc mu to nešlo. Jeho dech byl stále víc a víc trhavý a jeho tělo začlo najednou úplně hořet. Ne že by bylo v plamench, ale jeho vntiří tělesná teplota se prostě najednou úplně zvýšila a nebylo to tím, že by byl znenadání nemocný, v moci nesnesitelné horečky. Šlo o jeho zvládání hněvu, které nebylo na nejlepší úrovni. Už nějakou dobu všichni v jeho okolí pozorují ty změny chování, jenž se u něj projevují, jenže nikdo nemá na to, aby zjistil jejich příčinu. Je jim to jedno. Za to mladé hnědo-zrzavé dívence je toto záhadou, kterou by tak strašně chtěla vyřešit. Protože na to, že je tu jen chvíli si něčeho takového všimla. Její středoškoské vzdělání jí k tomu stačit nebude, ale ty základy z vysoké, kde studovala psychologii by mohly trošku pomoct.

Ale teď je otázkou, jestli by to dovolil. Dovolil by jí pomoct mu?

*

A/N

Hlásím se vám po nesmírně dloué době s novou částí. Možná si vzpomínáte že jsem vám na začátku sliovala dlouhé části, ale teď se vám moc omlouvám, nejsem si jistá zda to budu zvládat. Opravdu to mám všechno časově nabité a na psaní mám minimum času. Snad se nezlobíte.

Jinak doufám že dnes, nebo v nejbližší době ten, kdo si všimne že jsem už přidala noou část, bude hlasovat nebo komentovat ty sračky co jsem tu napsala !! :D Moc si něčeho takového vážím. Obzvlášť těch sladkých komentíků, kterých je u tohoto příběhu snad víc než u kteréhokoli mého jiného !!! :D Miluju vás, fakticky. Jsem ráda že se vám to zatím líbí a snad vydržíte s čekáním na nějaké mé další výplody....

- Jinak mám otázku, jedete někdo do Vídně na koncert?? Třeba se potkáme!! :D

xx Ronny :3