The Devil's font » h.s.

4. part

Věnování: @luciennehxx - za božský komentář u minulé části

Po celkem dlouhé době, kterou Lily strávila v kajutě, začala být otužilá k vlhkosti vzduchu v místnosti. Ne že by jí to bylo nějak extra příjemné, ale začala si zvykat. Což se ale nedalo říct o Zaynovi. Mladý muž s havraními vlasy neustále přecházel po hlavní kajutě tam a zpět, a nemohl vystát fakt, že si jeho mladší 'kolega' dotáhl na loď zajatce, aniž by to prodiskutoval s ostatními, nebo jej alespoň ukázal. Ne. Harry si Lily chránil jak jen to šlo. Nechtěl ji nikomu ukazovat. A už vůbec ne lidem jako je Zayn.

Frustrovaně si prohrábl potetovanou rukou své nagelované vlasy, čímž si trošku postřapatil svůj účes. V tuto chvíli mu to ale bylo celkem jedno, jediné co ho zajímalo, byl nezvaný host na jeho lodi. Opustil místnost a tichými, ba až mrtvými chodbami lodi se pomalu ale jistě přibližoval ke kajutám v podpalubí. Nevěděl ve které z nich ta dívka je, proto se pokusil nakouknout do všech.

Pootevřel první dřevěné dveře a do nosu ho udeřil silný pach plísně, která převládala ve složení vzduchu. Nakrčil nos a okamžitě kajutu opustil, neobtěžoval se ani pořádně zavřít, hlavně chtěl odtama pryč.

Jakmile natahoval ruku ke klice na dalších dveřích, zaslechl silnou ránu a hned po té, následovalo vykřiknutí - dívčí, nebo ženské? To Zayn nevěděl. Rozhodnou a vyrovnanou chůzí se vydal po sluchu k onu místu a zastavil se před kajutou číslo 3.

Zrzavá dívka klečela na zemi a snažila se co nejrychleji posbírat papíry, jenž shodila svojí nešikovností. V duchu se modlila aby to nikdo neslyšel, ale její prosby nebyly vyslyšeny. Cvaknutí zámku a vrznutí dveří ji upozornilo, že někdo postřehl její výkřik. Na místě doslova ztuhla strachem z toho, co se bude dít dál.

Pohled upírala na mohutné dveře ze dřeva a její zorničky se náhle rozšířily ještě víc, když ve dveřích nestál Harry, ale někdo úplně jiný. Neměla ani pořádně čas si ho prohlídnout, jelikož ten neznámý si varovně přiložil prst na pusu, ve smyslu 'buď ticho' a najednou zmizel ve skříni. Nechápala proč, ale hodlala se tím nezaobívat, protože hlasité nadávky, jenž se linuly z chodby, ji vystrašily mnohem víc.

''Co tady kurva vyvádíš-?'' dveře se rozrazily a s hlasitou ranou narazily do skříně, ve které byl schovaný ten cizinec. Harry se ve dveřích zastavil a na dívku klečící na studené chladné zemi upřel svůj vraždící zelený pohled, který ještě zesílil na nenávisti, když zaostřil to, co držela v rukou.

''Jak se opovažuješ na to šahat?'' skrz zuby procedil tak potichu, že se musela ovládat aby se ho neptala 'Co že si to říkal? Neslyšela jsem tě.' pohled sklopila k zemi, což jí přišlo jako mnohem lepší nápad, než čelit brunetovu strašně vytočenému - vraždícímu pohledu. Přešel k ní co nejblíž, takže měla u hlavy jeho kolena a sehnul se pro papír, který držela zrovna v tuto chvíli v rukou. Očima přelítl po papíře a jako na povel se mu začaly nepochopitelně moc třást prsty na rukou, což zapříčinilo, že papír Harrymu vypadl z rukou.

''Co jsi tam hledala?'' čupnul si k ní a na Lily dopadl jeho horký dech, smíchaný s pachem cigaret. Nakrčila nesouhlasně nos, jelikož ten smrad nesnášela. Doslova. Příčily se jí cigarety, jejich pach, i jejich uživatelé. Dvěma zelenými smaragdy si přeměřoval její bezchybnou tvář, která i přes tyto příšerné podmínky vypadala stále krásně. Pořád, i přes to všechno co tu zažila, ačkoliv toho ještě nebylo tolik, kolem ní byl cítit takový závan čehosi, co Harrymu dokonale mátlo smysly. Nebyla to nějak vůně, ani pocit. Vypadalo to jako by okolo ní létaly malé jiskřičky něčeho, co nedokázal identifikovat: naděje? Možná, jenže to on nepoznal. Nevěděl jaké to je, mít naději, nejspíš proto, že žádnou neměl. Nikdy.

''Nic jsem nehledala, jen jsem to omylem srazila a shodila to na zem. Opravdu. Přísahám .. na, na svůj vlastní život.'' polkl, jakmile vyslovila slovo život. Naštvalo ho, že někdo jen tak žertuje o svém vlastním životě. Zjevně ta děvka neví o čem mluví, nemá ani páru jakou má život cenu.

Neodpověděl. Neměl v plánu říct jí nic ze svých myšlenek, které mu výřily v hlavě v obrovském kolotoči. na jazyku se mu střídali několik různých vět, jenž by jí strašně rád řekl aby ji vystrašil, nebo zlomil, ale žádná mu nepřipadala dostatečná.

Postavil se a chtěl tak jako vždy mlčky a tajemně zmizet z míst kde se jeho zajatkyně zdržovala, jenže tenký hladký hlásek ho zastavil a její slova se mu vryly do paměti, kde jeho vzpomínky vystouply na povrch. "Co jsi slíbil?"

Po staré polní cestě se dva mladí lidé prodírali houštím, jenž lemovalo břehy potoku s nízkou hladinou vody. "Harry, už nám je v patách. Musíme přidat, nebo nás chytí." vysoká postava dívky silněji stiskla svalnatou ruku mladého muže s lehce kudrnatými vlasy a potáhla jej k potoku, který by pro jejich záchranu měli přebrodit.

"Pohni." zavrčel naštvaně a přidal do kroku, čímž docílil toho že mu jeho blonďatá společnice nestíhala.
Nasáknité džíny se mu lepily na hubené svalnaté nohy, když skočil do potoku. Zatínal všechny svaly, dokonce i zuby scvaknul k sobě, jak moc se smažil předbrodit potok se silným vodním proudem.

"Harry. Pomoc." otočil se zpět když vylezl na suchou zem. Spatřil člověka, který mu už od malička způsoboval trable, ajk drží jeho společnici. Její dlouhé vlasy ji lemovaly krásný štíhlý obličej, na kterém se teď objevily nazelenalé obtisky ruky. zatnul čelist, jakmile mu došlo že ji udeřili. "pusť ji Payne." Krátkovlasý brunet se na druhém břehu hlasitě zasmál, čímž kudrnáče ještě víc namíchnul.

"To těžko Harry. Budeš si pro ni muset dojít."

Vysoká postava kudrnatého chlapce se narovnala a svůj pohled upřímila na blondýnku, uvězněnou ve spárech jeho nepřítele.

"Já si pro tebe přijdu. Slibuju."

Jenže svého dávného slibu nedostál.

*

Tááááak lidičky, už jsem opět tu. vím že jsem vám slíbila část na Štědrý den, ale bylo toho na mě tolik, že jsem to nestihla. Proto tu máte část až dnes. :) není moc dlouhá, za co se omlouvám, ale musíte brát v potaz to, že nemám moc času + author's block... :) doufám že mi za tu dlouhou dobu zbyly nějací čtenáři, ale asi ne, protože co jsem koukala na hofnocení bylo na první části 21 votes, na druhé o něco míň a na minulé dokonce jen 8... :'( no nevadí, vím že si za to můžu sama...

--- Pro ty co to nepochopily, tak kurzíva značí Harryho vzpomínku :D :D :D

!!!!!! Jinak moc moc moc chci poděkovat všecm, co za TDF hlasovali ve Watty Awards, protože jsme vyhráli 3. Místo v Captiving title :) :) :) Jéééej, byla jsem tak šokovaná !!! :) vůbec mě nenapadlo že by se to mohlo chytnout i na Watty :) ale ještě jednou moooc děkuju všem :) !!!!

xxRonny

P.S. Moc moc moc vás prosím, aby jste mi dolů do komentů napsali nějaký komentík !!!!!! PRosím :D