Prohledala a prošla jsem celou loď. Byla dost moderní, dokonce i nábytek uvnitř. Jen jedna věc byla zvláštní. Byla to velká dřevěná truhla v rohu u vstupu do místnosti. Vysel na ní těžký železný zámek. Takže je zamčená. Celkově se sem vůbec nehodí, jelikož vypadá jako ze středověku. A k tomu všemu jsem tu nikde nenašla žádný klíč a vypáčit mi nešla. Škoda. Tak se asi nedozvím, co skrývá za tajemství. Posmutním.
Sednu si na krásnou bílou židli a předkloním se, lokty se zapřu o kolena. S pusy vypustím nějaký zvuk připomínající zavrčení. Pár neposlušných vlasů mi spadne do čela. Zastrčím si je za ucho a jak se tak napnu, zpod trička mi vylezl náhrdelník. Dostala jsem ho od brášků k narozeninám. Byl celý stříbrný s přívěskem. Houpal se mi na něm malý fialový klíček. Jak mi ti čtyři chybí. Povzdechnu si. Tak počkat. Klíč!
Sundala jsem si ho z krku a přešla k truhle. Jednou rukou jsem chytla zámek a druhou do něj opatrně vložila klíček. Skousla jsem si nervózně ret. Otočila jsem jím do leva. Nic. Zkusila jsem to ještě na druhou stranu. Klíč se pohnul a poslušně se v zámku dvakrát otočil. Zámek cvaknul a otevřel se. Jupí.
Vyndám klíček a položím ho na zem vedle sebe. Chytnu těžké výko a otevřu ji. Uvnitř je dámské úplé černé brnění, spousta starých a zaprášených knih, různé zbraně a falešné doklady. Ty rychle vytáhnu ven a prohlížím si je. Jsou určeny pro mě. Všechny informace na nich sedí až na jméno a fotku. Jméno bylo uvedeno jako Rebeka Miová a na fotce byla slečna, která mi byla podobná. Tedy až na vlasy. Já mám světlé- modré a sahají mi po zadek, ta na fotce je má světle hnědé a sahají ji jen kousek pod ramena.
Podívala jsem se zpět do truhly. Trochu jsem tam zašmátrala a objevila jsem paruku. Vypadala jako ty vlasy na fotce. Proč by mi naši udělali falešné doklady? Hrozí mi snad něco? Vůbec to nechápu. V paruce byl vložený dopis pro....mě? Vzala jsem si ho a otevřela. Stálo tam;
"Drahá Ivy,
Pokud tohle teď čteš, znamená to, že tu už nejsme. Tvý bráškové zmizeli, protože na ně dolehla rodinná kletba. Tohle prokletí je donutí tě opustit a nechat tě tu. Ale jsou živí, zdraví a strašně moc jim chybíš. Neboj, pokud toto čteš znamená to, že jsi už velká slečna a tudíž se, ty a tvý bratři, velmi brzo schledáte. Bude to znít hloupě a nebudeš mi to věřit zlatíčko, ale to prokletí postihne i tebe. A to v brzké době. V téhle truhle najdeš vše, co potřebuješ, aby si byla v bezpečí. Jsou totiž lidé, kteří nás kvůli jistým věcem nemají rádi. Ale všechno bude v pořádku. Kdyby bylo nejhůř, někdo ti přijde na pomoc. A nezapomeň; Pravdu najdeš mezi vlnami. Máme tě s tatínkem moc rádi. Vždy budeme s tebou.
Pusu máma ❤"Po tvářích se mi valí slané kapky velikosti jablka. Vložím dopis zpátky do truhly. Přitáhnu si kolena k hrudi a dál pláču. Jaké prokletí? Jak vůbec ví, že zmizeli? Já to nechápu. Nic z toho nedává smysl. Ničemu nerozumím. Proletí mi hlavou snad stovky myšlenek.
Utřu si slzy. Seberu odvahu. Vezmu si z truhly to brnění a obleču si ho. Padne mi jako ulité. A je i pohodlné. Vezmu si gumičky a vlasy si spletu tak, že mám všechny vlasy přidělané v různých copech k hlavě. Vezmu si paruku a z šuplíku ze skříně si vyndám hřeben. Rozčesám si umělé vlasy a sponkami si ji připevním k hlavě. Podívám se do velkého zrcadla. "Nevím, co jste mi tímto chtěli říct, ale udělám co po mě chcete. Ať je zatím cokoli a máte pro to jakýkoli důvod." povzdechnu si a schovám si falešné doklady do tajné kapsičky. Z truhly si vyndám nějaké dýky a černé vyšší boty na podpadku. Obuju si je a schovám si tam ty dýky.
Znova přijdu před zrcadlo. Byla jsem k nepoznání. A není se čemu divit. Vždyť už nejsem Ivy Dolfenová nýbrž Rebeka Miová. Začínám od znovu. Dostala jsem druhou šanci. Ale zároveň mám docela strach. Bojím se toho rodinného prokletí. Ať už je to cokoli. A také jsem nervózní. Mí bratři jsou v pořádku a já se s nimi mám setkat. Nevím co si o tom mám myslet. Buď je moje máma blázen nebo vědma, co vidí do budoucna. Tak to ukáže jen čas.
Ahojky. Snad se líbí.
Vaše Lira 💞💞💞💞💞💞💞💞💞
PS; pozdrav všem posílám já i moje mladší sestra
💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞
Piano- Piráti z Karibiku 💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞
ČTEŠ
Pravda mezi vlnami
FantasyOceán, moře a voda je to nejlepší na světě. Je v nich skryté mnohem víc než jen pravda. Otázkou však zůstává, co všechno skrývají? Jaká je pravda? A jak je do toho zapletená Ivy? Copak skrývá ona? Nebo co je skryto před ní? A co její rodina? A co se...