Under mask is hidden love /Walkers&MagconFF/ NEDOKONČENO!

4.

Už jsem tady nejednou skončila a nechci, aby to tak dopadlo znovu.
Když už si byl Alan jistý, že jen tak neuteču, postavil mě na nemocniční podlahu.

„Slečna Alison?" otázal se pro mě hodně známý lékař. S nechutí jsem se postavila a s mým jakožto "zachráncem" jsem lékaře následovala.

„Ahoj Adli, posaď se. A vy taky pane Walkere." řekl klidným hlasem lékař. Normálně by mi nedělalo problémy komunikovat s lékaři, ale tohle byl prosím pěkně pan Rean. Jo. Táta Samuela.
„Tak co vás ke mě přivádí tentokrát?" zeptal se pan Rean. „On!" řeknu s nechutí v hlase a ukážu na Alana. Pan Rean (budeme mu říkat jen Rean) se usměje a dál se věnuje výslechu.
„Už zase domácí násílí? Adli, tohle se musí řešit!" vypískl a praštil rukou do stolu.
„Cože? Domácí násilí?" zařval Alan až jsem nadskočila. Na to jsem jen kývla hlavou a dále jsem si hrála s knoflíkem od blůzky.
„Pojď tady, odlož si oblečení a já tě prohlédnu.
pronesl už klidněji Rean. „To není třeba." snažila jsem se jeho návrh zamluvit. Marně.

Přešla jsem za záclonu a svlékla ze sebe vše, kromě spodního prádla. Co bylo pod ním se mi ukazovat nechtělo. Ale jak jsem znala Reana, musela jsem.
„Ehm...tohle si taky svlékni." a pohlédl na mé kalhotky a podprsenku. „Ne!" odporovala jsem.
„Tak dobře. Otoč se prosím." řekl a já jako naivka, že mi nic neudělá jsem poslechla.

Rean mi začal rozepínat podprsenku a stahovat kalhotky. „Promiň, ale musí to dolů."
Jak k sakru může být tak klidný?

Po chvíli snahy jsem se před Reanem objevila v celé své kráse.

Haha. Krásná opravdu nejsem.

„To i tady?" zeptá se při pohledu na mé poněkud odhalené místa.
„Tátův opasek se dostane všude." řeknu s nezájmem.
Chudák Alan, všechno to musí poslouchat. Takhle jsem si teda první školní den nepředstavovala.

Po chvíli ohmatávání mého těla mi Rean řekl:„Fajn, můžeš se obléct. Ale domů nejméně dva týdny nemůžeš. Tvoje tělo se musí uzdravit a připravit na další várku bolesti. Teda, pokud s tím nechceš něco dělat."
Už jsem přišla oblečená zpoza záclony a rozmýšlela jsem. „Asi...možná jo." Pokusila jsem se o úsměv. „Skvěle. Něco pro tebe vymyslíme o to se neboj. Teď běž na chvíli do čekárny, já si zatím promluvím s panem Walkerem."

Hmm panem Walkerem...vždyť mu je sotva 18.

Pohled Alana:

Když si chtěl se mnou Rean promluvit, tušil jsem, že to je vážný.
„Potřebujete něco?" zeptal jsem se laskavě.
„Ano. Adla je v hodně vážném stavu. Oproti loňskému roku se to o hodně zhoršilo." řekl mi se sklopeným zrakem.
Oproti loňskému roku? Takže to už je delší dobu?
Sakra.
„No a co teď s ní bude?" zeptal jsem se starostlivě.
„Nesmí přijít do kontaktu s rodiči ani jinými příbuznými. Zkrátka se musí dostat pryč z města nebo i ze státu."
Když jsem to uslyšel, ihned jsem začal plánovat jak Adle pomoct.
Tu holku znám sotva den, ale už vím, že je mým posláním ji držet v bezpečí.

xxx

V příštím dílu se to už rozjede, nebojte😂❤️