Od té doby, co jsi zažila své poprvé s Gaarou uběhlo celé odpolední vyučování. Myslela sis, že usneš vyčerpáním, měla jsi sto chutí se sbalit a jít si domů lehnou do postele. Navíc k tomu ještě ten fakt, že máš místo kalhotek růžové podvazky, které se k tobě vážně nehodily, tě moc neuklidňoval. Přetrpěla jsi zkoušení u tabule i tělocvik, až nastal čas úklidu školy. [Btw sorry, ale tohle jsem vzala z Yandere, protože to píšu při tý hře XD]
Dneska na tebe vyšel úklid dívčích záchodků hned v prvním patře. Věděla jsi, že tam žádný bordel nebude, protože jediné, co prvačky na těch záchodech dělali, je líčení. Trochu jsi otřela zrcadlo, aby se neřeklo, a vytáhla z kapsy rtěnku, aby ses upravila. Najednou někdo zhasnul. Šíleně ses lekla, takže rtěnka skončila na zemi. Stejně jako tvoje maličkost, když do tebe někdo vrazil.
,,Jau!" vykřikneš. ,,Jaká prvačka do mě zase narazila." zaskuhráš a chceš se zvednout z podlahy, ale někdo si sedne na tvoje nohy a nedovolí ti se zvednout. ,,Spíš jaký prvák." zašeptá ti ta osoba do ucha a mírně ho skousne. ,,Huaaa. Co to děláš?" zaječíš, ale on ti dá ruku přes pusu. ,,Zmlkni… jahůdko." tu přezdívku skoro vyplivne. Nechápeš, co se děje. ,,Nedělej, že nevíš. Moc dobře jsem vás slyšel." zavrčí a přesune se na tvůj krk, který začne terorizovat kousanci. Je si jistý, že za chvíli se poddáš, a má pravdu.
Za několik málo chvil už pod jeho péči vzdycháš a užíváš si to. Surově ti rozepne košilku a strhne ji z tebe. S podprsenkou se moc nemazlí, za chvíli je vedle košile. Hrubě ti olizuje bradavky. Vzdycháš a rukama se mi zaboříš do vlasů. Pak ti dojde, že stále nevíš, kdo to je. ,,K-kd-o js-si." vzdycháš a snnžíš se seskládat větu. Mezi svými steny slyšíš jeho uchechnutí. ,,Kaneki, ale říkej mi Pane." Kývneš do tmy a doufáš, že to viděl.
Cítíš, jak ti sahá pod sukni. Chceš ho odstrčit, protože už dnes jsi to přeci jednou dělala a jsi tam dole mírně řečeno… rozbolavěná. On to ale neřeší a přitáhne si tě k sobě. Silně ho do tebe strčí a začne tvrdě přirážet. Skoro křičíš bolestí. ,,Čí jsi?" nahne se k tvému uchu a zeptá se. ,,Cože?" zavzdycháš. Hned ti přiletí facka na pravou tvář. ,,Čí jsi, jahůdko?" zavrčí a přirazí co nejvíc. ,,Tvoje." Další facka, tentokrát na levou tvář. ,,Vykej mi." křikne. ,,Naposled se tě ptám… Čí jsi?" ,,Vaše." zavzdycháš a ucítíš v sobě teplo. On se do tebe udělal. Vyndá ho z tebe a ještě tě narychlo políbí. Ještě se natáhl pro něco za tebou a odešel stejně rychle, jako se objevil. Dobelhala jsi se k vypínači na světlo a rozsvítila jsi. Co nejrychleji ses vydala k hromadě tvého oblečení a chtěla ses obléknout. Pak tě ale zarazila jedna nepříjemnost… Kaneki ti sebral podprsenku. S tichým povzdechem se oblečeš do věcí, které ti ještě nikdo neukradl a vylezeš před záchodky. Chceš se vydat už domů, protože ti škola už skončila, ale když se podíváš na hodiny dojde ti, že máš ještě klubové aktivity. Začneš sama sebe proklínat, proč sis vybrala zrovna sportovní klub…
