,,Tak se měj Nikki. Pak pro mě nezapomeň dojít, půjdem domů společně." rozloučíš se se svojí kamarádkou, která zamíří druhým směrem do velkého ateliéru, a jdeš směrem k tělocvičně, kde strávíš skoro celé odpoledne ve sportovním klubu. Zamíříš do dívčích šaten. Cestou potkáš několik dalších členů klubu, hlavně kluků, a cítíš se bez spodního prádla a podprsenky divně. Naštěstí pro tebe si tě ani jeden z nich nevšímá. Dojdeš úspěšně až do šatny a vyndáš si oblečení na převlečení. V duchu děkuješ svému já z minulosti, které bylo tak chytré, aby si sbalilo i náhradní kalhoty a podprsenku. Když už máš na sobě kraťasy a tílko, vyjdeš ven a přidáš se ke skupince golek, které taky chodí do sportovního klubu.
,,Dneska si dejte na rozehřátí dvě kolečka venku a pak se protáhnete. Dneska bude basket." oznámí vám trenér a všichni vyběhnete na běžeckou dráhu. Dvě kolečka zvládneš jako nic a doběhneš, i když s 'menšími' potížemi, mezi prvními. Začneš se protahovat a přitom sleduješ ostatní. Po několika minutách vás trenér rozdělí do dvou týmů a hra začne.
Dvě hodinky hrajete basket, a když skončíte, cítíš se příjemně vyčerpaná. V dámských šatnách se osprchuješ a převlečeš do normálního oblečení. V šatnách jsi poslední. Chceš počkat před tělocvičnou na Nikki, ale najednou tě někdo popadne za batoh a otočí tě čelem k sobě. Tmavě modrovlasý týpek se na tebe dívá a ty čekáš, co udělá. Z ničeho nic jsi zavlečená do nářaďovny a hozená na hromadu žíněnek. Tušíš, co má v plánu dělat, a nijak tomu nechceš zabránit. Necháš se od něj líbat na krku. Když ti sundá tričko, nevydržíš to a vášnivě ho políbíš. On to polibek oplácí, dokud ti nesundá zbytek oblečení. Díváš se mu do očí, když si začne rozepínat pásek. Chce si tě připravit na svoji velikost, ale když do tebe strčí první prst, dojde mu, že jsi dostatečně roztažená.
Na nic tedy nečeká a šoupne ho do tebe. Ty díky jeho délce hlasitě zavzdycháš a doufáš, že se v tělocvičně už nikdo nenachází. Začne přirážet jako zvíře do tvojí dírky. Ty se zmůžeš jen na hlasité vyzdychání jeho jména a mírné kroucení. Najednou zastaví a ty nechápeš. Pak to uslyšíš taky. ,,Bett?"
Skoro vyletíš z kůže, když zjistíš, že je to tvá kamarádka. Je ti jasné, že musíš být potichu, ale Aomine znovu začne přirážet. Překvapeně hekneš a snažíš se tišit co nejvíce to jde. Doufáš, že Nikki už odešla. Ucítíš vlnu euforie, když se do tebe Aomine udělá. Než to pořádně rozdýcháš, Aomine už je oblečený a začne oblékat i tebe. Vděčně se na něj usměješ, a když se postavíš, jsi ráda, že vůbec dokážeš stát z té bolesti v oblasti pánve. Aomine tě naposledy políbí než odejde a ty se pomalu rozejdeš k východu.
Bonus:
Nikki's pov (XD)
Dneska jsme skončili o něco déle, a tak doufám, že na mě Betty počkala. Z tělocvičny vychází pár posledních lidí, ale jí nikde nevidím. Zkusím jít dovnitř, ale z místnosti, kde se asi schovává nářadí, slyším divné zvuky. ,,Bett?" zkusím zakřičet a zvuky utichnou. Raději jdu zpět čekat před tělocvičnu, protože mám tušení, že ještě neodešla.
Začnu si malovat na mobilu, protože se nudím. Najednou ze dveří vyjde nějaký týpek s modrými vlasy a o pár chvil za ním pomalým krokem má kamarádka. Nejdříve ji pozoruju a pak zrudnu, když mi dojde, co tam ty dva spolu dělali
