Wooyoung se po chvíli vzpamatoval a rychle se od jeho rtů odlepil. V Sanových očích se posléze objevily slzy a strach z jeho obličeje nemizel.
„Co tady děláš?!" vydal ze sebe koktavě tmavovlásek.
Blondýn nevěděl, co mu má říci.
„Víš přišel jsem, protože jsem si vlastně uvědomil, že tě miluju?!" vypadal by za hlupáka, kdyby tuto větu vyslovil.
„Chtěl jsem tě vidět," vypadlo z něj.
„Ale já tě nechci vidět! Prvně mě skoro zabiješ a teď sem v klidu přijdeš, jakoby se nic nestalo?!" Sana tak neskutečně bolelo mluvit, ale nedokázal ovládnout vztek.
„Sanie," začal Wooyoung, „Kdybych si neuvědomil svou chybu a nezavolal tu záchranku, tak už tady nejsi!" Teď už si nebral servítky ani Wooyoung.
Tmavovlásek, ležící na svém lůžku, zůstal nehybně koukat s ústy dokořán. Neměl slov.
„To on mě zachránil?" běželo mu hlavou. Dal mu další šanci žít.
„Asi mě budeš mít za blázna... Ale miluji tě," s těmito slovy opustil Wooyoung jeho nemocniční pokoj.
ČTEŠ
I love you | woosan
FanfictionWooyoung a San. Každý z nich je naprosto odlišný. Dokáže San změnit Wooyounga k lepšímu? Wooyoung se bude zdát svým přátelům už jiný v den, kdy poprvé spatří Sana.
