Tears for fallen

3.

Upřímně jsem měl srdce až v kalhotách. Stál jsem na prahu kabinetu a s otevřenou pusou jsem čuměl na Jacka a Willem.

"Pane Rodríguezi, bylo by vhodné, kdybyste tak nezíral. Jen pojďte a zavřete za sebou laskavě dveře," prolomil trapné ticho pan Harris. S hlasitým polknutím jsem udělal co po mě chtěl. Takže tohle je jeden z těch momentů, které mi změnily život.

"Mám teda vzít ty věci?" poškrábal jsem se nesměle na zátylku, načež se pan Harris jen uchechl.

"Prvně si popovídáme. Takže můžeš mi říct, co jsi dnes viděl na parkovišti, hm?" evidentně to bylo vážné, když se to řeší s učitelem. Zrovna jsem se nadechoval k odpovědi, když mě pak Harris ještě zadržel, "Nemyslím ráno před školou". Chvíli jsem mlčel a vrhal jsem trochu vyděšené pohledy na ty dva. No tak ne trochu vyděšené.

"Nic. Vůbec nic," pohlédl jsem na pana Harrise a ten jen s úsměvem přikývl.

"To je moudré, ale teď mi řekni pravdu, Cartere," i přes ten jeho úsměv jsem poznal, že je napjatý.

"Fajn, viděl jsem ty dva jak se baví s nějakou holkou v kostýmu anděla. Stačí, pane Harrisi?" cítil jsem se odvážněji než před tím. Pan Harris si mě ještě chvíli prohlížel a poté si povzdechl.

"Dobrá, tak vem tam tu mapu a běž do třídy," mávl na mě rukou. Popadl jsem to co jsem měl a utíkal jsem bez rozloučení do třídy. Jakmile jsem mapu položil na katedru a šel se posadil, tak jsem se koukl na zprávy.

------
Liga břídílů

Los Larsonos: Brácho! Co jsi tam tak dlouho dělal?

El chupacabra: Řeknu vám to po škole. Tohle se těžko píše.

Fialový trpaslík: Neříkej mi, že tě tam zjebal....ehm, je jedno v jakém smyslu to myslím.

El chupacabra: Prostě vám to řeknu až později! Po škole se sejdeme u mě.

Los Larsonos: Fajn, ale koukej ať je to aspoň záživné. Nechci zbytečně chodit.

Fialový trpaslík: 🤦🏼‍♀️ Jasně...
------

Musel jsem se nad tím pousmát. Věděl jsem, že mám ztřeštěné kamarády, ale měl jsem tak trochu pochybnosti, že mi budou věřit. Tohle bylo ujeté. Zbytek učitelova výkladu jsem totálně ignoroval a až do posledního zvonění se nic zvláštního nestalo. Jakmile jsme se ocitli u mě doma, měl jsem pocit, že se moje mysl začíná pomalu, ale jistě šílet.

"Tak ven s tím! Co se stalo?" vyštěkl na mě Lars. Nejspíš ho naštvalo to, že jsem si to šetřil až domů.

"Víte jak jsem šel na záchod? Z okna jsem viděl Jacka s Willem jak se baví s nějakou holkou. Byla fakt pěkná, ale bylo divné, že má na sobě andělská křídla. Myslel jsem si, že je to jen maska," povzdechl jsem si, "ale nebyla. Ty křídla... prostě to bylo skutečné".

Oba dva se na mě chvíli dívali jako na cvoka a já tušil, že jsem tohle prohrál. Neuvěří mi to. A měl jsem taky pravdu.

"Cartere, tohle je ta největší blbost co jsem kdy slyšel," zamračil se Lars.

"Souhlasím. Nechápu, že jsi nás sem vodil kvůli takové blbosti. Tos nám to mohl říct ve škole," uchechla se Leslie. Upřímně jsem se cítil fakt blbě, ale stále jsem měl pocit, že to co jsem viděl bylo skutečné.

"Jdu domů. Musím si udělat úkoly, tak zatím," rozloučil se Lars a hned po něm vyhrkla stejné slova i Leslie. Mí přátelé se na mě vykašlali. A to doslova.

"Blbý den?" ozvalo se za mnou a já se vyděšeně otočil. No jasně, Matthew.

"Jo a přestaň mě laskavě děsit! Málem jsem měl infarkt!" zavrčel jsem na něj a on jen s úsměvem zvedl jedno obočí.

"Slyšel jsem co se ti stalo a na rozdíl od tvých kamarádů ti věřím," prohrábl si své už tak rozcuchané vlasy.

"Ty mi věříš? Proč?" nechápavě jsem se na něj koukl. Vím, že bych mu měl být vděčný za to, že mě v tomhle podporuje, ale něco mi na tom prostě nesedělo.

"Protože jsem tvůj strýc a v tomhle městě jsem už zažil leccos," pokrčil ledabyle rameny. Pak odešel s širokým úsměvem do kuchyně a nechal mě tam utápět se v mých zmatených myšlenkách.

Co se tu stalo? A jakou to má souvislost s tím co jsem viděl? Začínám šílet?

Tohle jediné mi stále naskakovalo v hlavě. Zavrtěl jsem hlavou abych to ze sebe dostal, ale nepomohlo to. Pomalu jsem šel po schodech do patra až do svého pokoje. Zamkl jsem za sebou a zůstal jsem stát.

Co mě čeká zítra?

----------------------
Zdravím, snad jste tomu přišli na chuť. Tohle bude trošku zajímavé, tak si počkejte na další kapitolu!
🎈🖤🎈
Broken_Maya