Projet se

186 33 18
                                    

A/N: Nejsem básník, nikdy nebudu. Tohle vzniklo úplnou náhodou jako narozeninový dárek pro VivianaStellata a má to být spíš taková humorná komedie. Takže, Vivíku, snad se pobavíš a omluvíš nedostatky, kterých má tahle parodie na báseň strašný mraky. Všechno nejlepší k narozeninám! Ať se ti splní všechny sny.  

---

Jednoho dne před polednem
podrbal se pod kolenem.
Bolely ho staré jizvy,
co získal od jeblé pizdy. 

Vždycky ho to navztekalo.
Ji sejmul, ale to jeho bolelo tělo!
Potřeboval pomazlit,
však nikdo kolem nebyl,
tak si zabořil prsty do vlasů
a otráveně zavyl. 

Napadlo ho, že svačinka by bodla,
na stole ale ležela jen okoralá bedla.
Tu nechtěl, to nebyla žádná mňumhumka,
proto do špajzu se vypravil,
mysle si, že je to mrňavá špeluňka. 

Hledal marně, chudák Dean,
ve spíži ticho po pěšině,
pak srdíčko mu zaplesalo,
vida, co mu náhle leží skoro v klíně. 

Třesoucí se rukou po tom sáhl,
sliny mu tekly po bradě,
utřel si je do rukávu,
pohladil koláč po hraně. 

„Tebe si sním, ty roztomilý koláčku,"
prohlásil, strkaje prsty do váčku.
Posypal ho cukrem, tak jak to miloval,
a pak ho po kouskách pomalu uždiboval. 

Chtěl se o tu radost podělit.
„Sakra, kde je ten Sammy?"
Po chatě jal se rozhlížet,
za oknem zaržál černý pony. 

I usedl naň s koláčem v kapse,
do sedla vyšplhal nanejvýš hladce.
Pobídl jej statečně, vítr mu cuchal vlasy,
až mu slza radosti pronikla mezi řasy. 

A tak Dean na poníkovi jel
a koláč přitom ujídal,
hledaje svého bratra,
co před démonem utíkal. 

Našel ho v lese ve spárech sukuby,
tak na nic nečekal – dal jí hned do huby.
Pomohl mu vstát, jak jen to zvládal
a kousek koláče zase hned lámal. 

„Tumáš, bráško, ukousni si,
než to tu zaplaví pekelní psíci."
Sam si dal sváču, vděčně se usmál.
„Co bych si bez tebe, můj bráško, počal?"

„Pojďme už domů," navrhl Dean,
hned jak ze sukuby zůstal jen dým.

A tak Dean na poníkovi jel
a Sam rychle za ním uháněl. 

Domů.

Projet se (SPN) ✔ - DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat