Věk pro nás není problém! BVB CZ

10.kapitola

,,Aaaaanniiii!!! Už jedeme domuuuu!" řvala jsem spící Anne do ucha. Chudák holka... má to se mnou těžký.

,,Ježiš Natálie! Nevyšiluj!" odpověděla mi, zatímco se zvedala, načež znova zapadla do peřin.

,,Uvidim Andyhoooooo..." vyřvávala jsem si dál.

,,Pokud okamžitě nepřestaneš ječet, uvidí možná tak on tebe ležící v nemocnici." hodila po mě polštář.

Zapípal mi mobil.

Ahoj ;) tak v kolik tě mám čekat? Andy

,,Anne, v kolik přijedem?"

,,Asi ve tři."

,,Díkec..."

Ve 3 ^^ :D N.

Dobře, počkám před nádražím :) A.

***

Andy:

,,Nevrť se tak, nebo tě pustím a ty si rozbiješ nos."

,,Ty by ses taky vrtěl, kdyby tě neslo dvoumetrový monstrum bůh ví kam! Fakt je ten šátek přes oči nutnej?" vztekala se Nat.

,,To monstrum si vyprošuju. Leda že bys to myslela tak, že jsem monstrózně krásnej..."

,,A jak jinak taky, že?" zasmála se.

Vystoupal jsem pár schodů a konečně dorazil na místo. Pomalu jsem Nat postavil na zem. Trochu zavrávorala.

,,Tak, už si to můžeš sundat..." zašeptal jsem ji do ucha.

Natali:

Sundala jsem si šátek, ale oči jsem stále držela pevně zavřené.

,,Copak?" zeptal se zaskočeně.

,,Trochu se bojím, co uvidim."

,,Budeš to muset risknout a podívat se." začal se smát.

Pootevřela jsem jedno oko.

A přede mnou byl vstup do kinosálu. Otočila jsem se na Andyho.

,,Jdeme do kina?" zeptala jsem se zmateně.

,,To taky."

,,Jak jako to taky? Bude tam moře popcornu? A na co jdeme?" zahltila jsem ho otázkami.

,,Uvidíš" řekl prostě a postrkoval mě dovnitř.

Sál byl úplně prázdný. Jenom u schodů stál uvaděč.

,,Mohu vás zavést na vaše místa?" Podíval se na mě.

,,Asi ano, ale já nemám lístky" odpověděla jsem zmateně.

Uvaděč se zasmál. ,,Není třeba. Nikdo kromě vás nepříjde." Otočil se a šel  po schodech nahoru. Za ním jsem šla já a jako poslední vesele hopkal Andy.

,,Prosím, sedněte si na dvojsedačku úplně uprostřed" řekl a dodal, ,,občerstvení vám bude dodáno za chvíli." S tím se otočil a odešel.

,,Jsou to ty nejlepší místa. Akorát nevim, co doma jí, protože pečený kuře bych jako občerstvení nenazýval" zasmál se Andy. Už jsem se ho chtěla zeptat, co tím myslel, když mě do nosu praštila vůně kuřete, potom bramborové kaše a nakonec ještě popcornu.

,,To si děláš srandu..." Přišlo několik lidí a začli rozkládat různé věci. První dva před nás postavili stoleček. Další dva na něj položili poháry, talíře a příbory. A pak přišla holka s podnosem. Postavila ho přede mě a nadzvedla poklop. Pečené kuřecí paličky, kaše, kus pizzy a hustá krémová omáčka.

,,Kdyby vám něco zcházelo, dejte vědět jednomu z našich pracovníků."

,,Dobrá, děkujeme" řekl Andy a usmál se na ni.

,,Vysvětlíš mi, co se tady děje?" zaptala jsem se.

,,Nooo, v podstatě jsem ti chtěl jenom udělat radost. A tohle mi přišlo jako dobrej nápad. Líbí se ti to?"

,,Jo, ale..." nestihla jsem domluvit a začla zhasínat světla. Ale ne úplně, abychom viděli na jídlo. Spustil se film. Už po prvních vteřinách jsem věděla, o co jde. ,,Pulp Fiction!"

,,Máš tam titulky, kdybys náhodou nerozuměla, ale myslim, že to nebude potřeba." Andy si vzal trochu kaše, kuře a polil to omáčkou. ,,Tak tedy hezkou zábavu a dobrou chuť, moje milá Nat."

_______________________________________________________

Takže já tady jenom tak projdu... vůbec si mě... nevšímejte :) vlastně tady vůbec nejsem...hihi

Prosím, nezabíjejte mě ._.

Eee... mělasemtohoprostěmoc :D