ona ? on ..... oba ?

kapitola první : Lucky Lucia&Lin

„Pane Williame, změňte kurz! " Ozval se příjemný však lehce hrubý hlas.
Sluneční paprsky dopadaly na uhlazené dřevo, vzduch byl svěží s lehkým nádechem mořské soli a malé vlnky šplouchali všude okolo toho dřevěného zázraku. Ano loď, jejíž jméno bylo známo v celém, širém tichomoří. Jejíž jméno se hrdě-
„Co to má být ?!" Vykřikl první důstojník Martyn Mayo v podpalubí, kde měl skvělý výhled ven z kulatého okénka na záď loďi, ze které na chvíli vykoukl a asi to neměl dělat. Pár mužů přiběhlo okamžitě na jeho pokyny. „Vysvětlení, hned ! " Prskl na tři třesoucí muže, pokynul ať se podívají na záď na které se už ne tak hrdě zobrazovalo jméno naší slavné loďi.

„P-pane, t-to ,my za to nemůžeme."
Martyn se na ně ani nepodíval
„To mě nezajímá, vy jste měli hlídku včerejší noc. Připravte se že budete nést následky ! " Vyštěkl po nich a namířil si to k můstku, odkud kapitán zavelel změnit kurz.

Lucki Lin, známý spíše jako "Lucky." Mladý kapitán lodě Lucky Lucia , ale pro všechny byla jen Lucky Lucy. Někteří z jeho mužů se ptali proč má jméno po něm. Vždy se tak nervózně ošil, připomínalo mu to minulost a na tu se snažil zapomenout. Ale jak se říká , své minulosti neunikneš.
„Proč tě to zajímá ? ” Nadzvedl Lucky své hravé obočí při náhodné pochůzce po palubě.
O kapitánovy jeho muži příliš nevěděli, jen to co se povídalo mezi lidmi. A ať už to byla pravda, lež nebo nejspíš něco mezi tím, znělo to ohromně. Pověstí se vyrovnával i Kapitánu Hookovi, háček byl v tom že se to šířilo víc jen po Asii. Takže mimo ho prakticky neznali. Nedoceněný ? Neee, proboha Asie je tak velká ! Nemůže si ztěžovat ani kdyby chtěl.

„Z jakého důvodu si kapitán pojmenuje loď po sobě, chci říct má jen vaše příjmení a lodě se přece jmenují po milenkách nebo manželkách, přišlo mi to zvláštní tak jsem chtěl - " Vysoukal ze sebe mladý lodní plavčík, ale už to nestihl doříct, kapitán se zastavil v chůzi a prudce se na něj otočil. „Chtěl co ? Vyzvídat na mě, za účelem zjistit moje slabosti a využít je ke vspouře?! "Posádka už cítila to napětí, nejlíp však věděla, že se nemá vměšovat, když se kapitán naštve. Přibližoval se k vyděšenému mladíkovi, který postupně ustupoval, až narazil na lodní zábradlí. Lucky ho přeměřoval pohledem. Stál těsně před jeho obličejem a jelikož mladík byl o pár centimetrů vyšší vzhlédl mu přímo do očí a klidně začal : „ Zvědavost je velmi dobrá vlastnost, dostane tě všude, přitom je ale tak velmi" zvyšoval na hlasitosti a maličko se odtáhl, „ špatná ! Dostane tě lehce do maléru, pamatuj si to hochu !! "
Vmetl mu Lucky přímo do ksichtu a skočil na můstek, kde zavelel své posádce „Oi! Všichni mě teď dobře poslouchejte. Kdyby se ještě někdo z vás zajímal, opakovat se nebudu. Moje loď se jmenuje po mojí sestře, Lucki Lucia. " Dokončil významně svůj proslov a chystal se k odchodu do své kapitánské kajuty, když v tom všichni upustili od práce a zasypávali ho otázkami typu
„Kapitáne, vy máte sestru ?! "
„A je mladá ? Je hezká ? Je panna ?"
Přidal se i stále lehce vyděšený mladík „Jestli máte vážně sestru, tak musí být jako vy statečná a krásná." Posádka se na něj otočila celá vykulená, vždyť je to divné porovnávat mužský a ženský vzhled o mužích se přece neříká, že jsou krásní, o těch se říká jak jsou pohlední a jo, Lucky byl jeden z nejpohlednějších. Tahle chyba však kapitána nezajímala, prudce se otočil a vytasil kord namířeny přesně na mladíkův krk. Stačil jeden pohyb a bylo po něm. „A taky MRTVÁ ! " Nikdo se ani dýchat neodvážil .
„Na co čumíte, do práce vy šmejdi !" Zakřičel Lucky a práskl za sebou hlasitě dveřmi.
Krasná... Krásná ?! To ne ! To- ... Nesmí se to nikdy dozvědět.
Zbytek dne byl zalezlý ve svojí kajutě.

Od té doby už se nikdy znovu nezeptali a nováčkům to vysvětlovali piráti mezi sebou, aby je ušetřili kapitánova hněvu.

Lucky se vyhoupl na jeden z provazů a vyšplhal až nahoru k plachtám, kam vlny nedosáhli zato vítr mu vál přímo do tváře ale tím příjemným způsobem. Stál hrdě s hlavou vzhůru a šťastným úsměvem. „Už jsem málem tam, málem. Jedu si pro tebe." Zamumlal s nadějí. Tak dlouho na to čekal, co by se mohlo pokazit ?
Běh a naléhání jeho prvního důstojníka Martyna, však nevěstil nic dobrého. Lucky byl hlavou v oblacích, neslyšel.
„Kapitáne, PANE! " Martyn se nevzdával a třásl s lanem. „Hm ?"
Vzpamatoval se Lucky ze svého snění a sjel dolů na palubu. Martyn už tam na něj čekal i se dvěma muži. Držel je za límce jako by snad měli někam utéct. „Co se stalo, Marty ? " Marty přitáhl ty nebožáky blíže.
„Pane, kapitáne, jsem nucen vám oznámit, že naše dráha loď byla zneuctěna. "
„Cože, jak ?!" Lucky hlasitě zasténal. Co ti idioti zase zkazili ? To bylo pořád něco, nové plachty, kormidlo a proč vždycky jako první přijdou o rum. Zatraceně ten levný ale sladký, přesladký nápoj by si dal. Nejradši by se z těch nervů ožral.
Dva krčící se muži bojácně vzhlédli ke kapitánovi.
„No totiž..." Znervozněli.
„Tak jak ?! " Zařval otráveně. Zakřikl to, dneska nebude dobrý den. Marty do nich šťouchl.
„Totiž víte večír, to jak jste všichni odešli do tý putyky a nechali nás hlídat loď, heh kapitáne, už jsem vám někdy povidal jakou krásnou máte loď. Vy musíte bejt tak pyšnej, že zrovna vy ji vlastníte to já jsem jednou takhle plul na lodi, všude samý krysy, to byl aušus a - " blábolil starý pirát Billy.
Byl to takový mořský vlk loďi, polykač blábolů. Historky byli jeho. Plavil se po mořích, jedno na čí lodi hlavně když byla pirátská.
Pirátské lodě byli nečisté, prostě čiré znamení zla, měli tak působit, ale přitom v sobě měli jakousi eleganci, se kterou brázdili oceány. Vypadali různě však v jednom si byli podobné. Měli buď velmi nebojácná jména, nebo po ženě. Jak se říká "za vším hledej ženu" tohle nebyla výjimka.