ona ? on ..... oba ?

kapitola druhá : Neverland, ostrov co děditství mi vzal ? I

„Země na obzoru ! Země. ”
Řval Leo z rozhledny. Jako navigátor musel strávit většinu svého času, tam nahoře. Dolů chodil jen když potřeboval studovat moře blíž podle map a s dalekohledem a pro jídlo, nahoře totiž někdy klidně usnul.
Z ptačí perspektivy pro něj všechno bylo zajímavější. Na noc se tam vždy uvelebil a určoval polohu podle hvězd. Každý námořník by to měl správně umět. Uměli to, i kapitán to dobře ovládal, ale upřímně byl líný a na co je pak ten navigátor, že ? A on to uměl o maliiinko líp.
Lucky vyskočil z postele, oblékl se a odemkl, jo na noc se zamykal a nevycházel z kajuty, nikdy. Proč ? Pro zatím to zůstávalo záhadou. Ostatní se nakláněli ze zábradlí dost překvapení, kam se to dostali. Kapitán si dělá srandu ? Chce je zabít ?!
Dle jeho rozkazu zakotvili na nejbližší pláži. Vyskočili nejistě ven a rozhlíželi se. Yuki a Shuu, další členi posádky, kteří sice jenom dělali pomocné práce jako drhnutí podlahy a škrábání brambor, ale i tak byli důležití, táhli zbraně a střelný prach pro nejvyšší případ nouze. Marty tam stál s vykulenýma očima, Leo se na něj díval tak divně. John a Billy doslova s hubami otevřenými dokořán ještě se na sebe podívali vědomě, že tohle bude ten trest pro ně. Will koukal dotčeně proč o tom nevěděl, s Luckym si říkají všechno ne ?  Zbytek posádky začal panikařit. V čele toho všechno nestál nikdo jiný než kapitán. Jeho výraz by se dal popsat jako velice radostný s náznaky úšklebku. Bože už je to tady !
„Jistě si všichni říkáte proč jsme tu ?”  Zeptal se s přehnanou radosti v hlase. Čekal na odpověď ale posádka byla tak vyděšená že se zmohla jen na přikyvnutí a vyděšené výrazy. Přihmouřil oči a zamračil se. „ No nekoukejte tak na mě. Neřekl jsem vám to protože- ” odmlčel se. Nechtěl je zbytečně urážet. - protože jste moje posádka a já jsem váš kapitán a vy mě budete poslouchat! Konec diskuze. ” Nemluvili akorát Johnny se ozval s „Ale kapitáne proč -”
„Řekl jsem konec diskuze. Všichni rychle za mnou než nás Pan objeví .” Skvělí teď bude mít zase zkaženou náladu. Přešli pomalu z pláže do džungle. Ta džungle byla obří. Všude stromy a zeleň kam jen oko dohlédne. Je to zvláštní pocit pro piráta plavit se tak dlouho po moři, které se neustále houpe a pak najednou muset chodit po zemi. Fuj už teď se chtěli vrátit. Dost na tom že tohle nebylo fér. Měl jim říct kam plují je sice kapitán, ale to neznamená že nemají právo něco vědět.
Když se nad tím jeden tak zamyslí, kapitán měl víc tajností než rumu na lodi, i když toho taky moc nezbylo. Nic o něm nevěděli a až teď nad tím začali uvažovat. Všichni až na Willa. On věděl něco co oni ne. A to je pomalu ale jistě dopalovalo. Slunce a to horko jim nedovolilo dál myslet, tady snad nidky neklesne teplota. Ano jsou v džungli ale tohle... Prosekávali se větvemi až narazili na vysoký strom, vyšší než ostatní. Obklopený liánami dlouhými až k zemi.
„Vítejte v mojí skrejši. ” Zvolal.
„Skrýš? Vy už jste tady byl, kapitáne?”
„Aye a už žádný všetečný dotazy. ”
„Ale kapitáne - ” Zase se ozval Johny.
„Za chvíli nebudeš mít tak velký zájem všechno vědět. ”
„Opravdu? Protože nám to povíte ? ”
„Ne, protože ti vyříznu jazyk aby ses neměl jak ptát. ” Zašklebil se na něj Lucky, no co trocha černého humoru, heh. Přišel ke stromu blíž a jemně ho pohladil po kmeni. Stromem projela po doteku vlna zlaté záře. „Whoa”
Podivili se ostatní a liány stromu se začali samy od sebe hýbat. Muži se samozřejmě polekali a uskakovali. Lucky jen opět pohladil strom „sshhh, klídek to jsem jen já Lucky a moje posádka. Nerad tě obtěžuju tak náhle, ale potřeboval bych od tebe laskavost. Na pár dní nás tu schovej. Prosím. ”
Liány se začali otírat o kmen jako by se škrábaly na hlavě a právě přemýšleli. Pak se zase narovnali a Luckyho celého obmotali ani vidět ho nebylo. Objímali ho.
„Kapitáne, zachráním tě. ” Běžel Marty s kordem, ve chvíli kdy chtěl seknout se vynořila z lián Luckyho ruka a vzala to seknutí na sebe.
„Přestaň blbnout Marty ! ” Vysoukal se těžko z lián, jelikož ho nechtěli pustit a držel si škrábnutí na ruce. „jau” Jedna liána mu zranění pokryla listem a to se zázračně hojilo. Ruku si rozhýbal a zamračil se.
„Tak ještě jednou. Tohle je kouzelný strom. Na ostrově Neverland je kouzelné skoro všechno. A to co není je i tak nebezpečné. Vy jste si asi mysleli že jsou to jenom kecy. Nejsou jinak byste tu nestáli. Jeden z nejznámějších pirátů, kapitán Hook tu stále pluje po moři se svou Jolly Roger. Pořád dokola. Jsou začarovaný, nikdy se odsud nedostanou. A Petr Pan si nás najde, si pište. Takže se konečně proberte, vy mořský krysy, tady nejste ve snu ! A i kdyby tak tohle je tutově noční můra.” Všemi projela husí kůže. Kapitán má zas blbou náladu. Ach jo ....
„Hlavně se všichni uklidněte. Stačí jen natáhnout ruku nahoru k liáně. Věřte mi. ” Mrkl na ně a sám to udělal. Liána se omotala kolem jeho ruky a jako pružina se odrazila nahoru. Posadku liány vystřelili nahoru akorát Marty, který stromu pořád moc nedůvěřoval, plaše natáhl ruku, liána mu vlepila facku na znamení, že si ho pamatuje za to před tím. Ten se jen zamračil, ale vytáhla ho nahoru taky. I když ho málem vystřelila mimo strom.
„Ai on to tak nemyslel, že Marty?” Pokáral ho Lucky.
Marty se zvedl ze země ? Podlahy a zamumlal uraženě „Promiň... Ai”
Strom zkřížil liány k sobě jako dvě založené ruce v kříž načež je obmotal kolem Luckyho ramen. Velmi ochranářský strom. Nemůžou se mu divit. Luckyho neviděl pěkně dlouho. Jenže naposledy to moc dobře nedopadlo.