Když si dávali přestávku, tak se mi podařilo nepozorovaně se dostat k Philovu tělu.
"Phile." zašeptal jsem úpěnlivě.
Chvíli se nic nedělo, ale potom se mu zachvěla zářivá víčka.
"Phile, co mám dělat?" vzlykl jsem potichu a na chvíli se podíval, jestli se někdo neblíží.
"Jdi pořád po cestě, utíkej. Až uvidíš vyvrácený strom nezvyklé barvy, zaboč doprava. U kořenů stromu spatříš nenápadné schody vedoucí po něj. Tam uvidíš na zemi ležet tělo přikryté pytlovinou. Rozřízni ji v místech kde je srdce a uvidíš tam krvavé znamení ohně. Přesně toho místa se musíš dotknout srdcem mé duše." zachroptěl vysíleně div znovu neomdlel.
"Jaké srdce?" panikařil jsem, protože už za chvíli znovu vyrazí.
"To, které už stejně patří několik let chlapci s plameny ve smaragdových očích, které se zasloužili o to, že mu patří i mé srdce. Běž, a neohlížej se. A hlavně přežij." vydechl a znovu upadl do bezvědomí.
Zvedl jsem se a rozběhl se co nejrychleji k cestě, která vedla k jeho tělu...
ČTEŠ
Phoenix
Short StoryChlapec, který dokáže vidět nemožné. Dokáže vidět někoho, kdo byl odsouzen k sedmi letem trestu a následné smrti. Podaří se Arthurovi zachránit nevinného chlapce před krutým osudem?
