LAUFEYSON

Bitva u Jotunheimu

Mraziví obři se svým vládcem Laufeyem se ze svého původního království Jotunheimu rozšiřovali po celém Midgárdu. Laufey byl vychrtlý modrý obr s dlouhýma hubenýma nohama, které nosily drobné hranaté tělo zahalené kusem kožešiny. Na vrcholu jeho neforemné hlavy svítily dvě oči, připomínající červené světlušky. Jeho obličej byl na bradě a tvářích hluboce zvrásněný. Modrozelené vlasy měl sčesané do jakéhosi uzlu a na nich posazenou ledovou korunu.

Ódin, vládce Ásgardu, se rozhodl zarazit jejich řádění na Midgárdu. Nechtěl, aby si podmanili všech devět světů včetně Ásgardu. Ódin, byl bělovlasý vysoký a silný bůh ve zlatém brnění, které bylo zahaleno červeným pláštěm vlajícím při každém jeho kroku. Na bílých vlasech nosil zlatou helmu s ásgardskou korunou. Vousy měl spletené do mohutného copu. A málem bych zapomněla na pásku přes oko, které ztratil v bitvě před mnoha lety.

Když se ledoví obři snažili dobít další území, obklopila je žlutá duhová záře, ze které se vynořila celá armáda Ásgardských válečníků vedených Ódinem. V tom na ně král ledových obrů zařval: „Ásgarďané, tuto válku nemůžete vyhrát, my jsme tu doma!" Ódin již nedokázal potlačit svůj hněv a vyzval armádu k boji. I přes přesilu ledových obrů si ódinova armáda, protože byla dobře cvičená, vedla velice dobře. Postupně vytlačili obry zpět, na jejich původní území, což bylo drobné ledové království Jotunhneim, kde se ledoví obři schovali do svých jeskyní. Ódinovi vojáci rychle postupovali až k zámku ledových obrů, neboť měli volnou cestu. Uprostřed hlavního sálu uviděli v kolébce dítě zabalené v peřinkách. Když, přišli blíže, zjistili, že je to chlapec s černými vlasy, jasně zelenýma očima a zvláštním znamením na čele ve tvaru modrých vidlí. Chlapeček plakal, protože ležel sám v opuštěném sále a čekal na svou matku manželku Laufeye, vládce mrazivých obrů. Kousek za chlapcem stála na stojanu modrá zářící kostka. Vojáci ji uzavřeli do truhly a poté uložili do asgardské zbrojnice. Ódin uchopil chlapce a šel s ním k portálu, který je přemístil zpět na Ásgard. Když dorazili na místo, přivítal je vysoký muž s černými vlasy po ramena a lehce našedivělou bradkou. V rukou svíral obrovský zlatý meč, kterým ovládal portál. Vojsko se vydalo po průhledném mostě s duhovými odlesky ke zlatému zámku, zde na ně čekala Ódinova manželka Frigg. V kolébce vedle ní ležel na svůj věk obří chlapec s blonďatými vlasy a modrýma očima. 

Ahojky, konečně jsem se dokopala k tomu abych vydala první kapitolu. Snad se najde alespoň někdo, kdo to dočte až do konce. 

Cati