Frank
Do hospody jsme šli asi 10 minut. Když jsme tam vešli u baru seděl ten kluk. Alex a Robin za ním zamířili.,,Ahoj Gerarde." pozdravili zároveň
,,Ahoj kluci." pozdravil Gerard s úsměvem
,,Tohle je Frank, kámoš mýho bráchy." představil mě Alex
Gerard se na mě podíval, skoro to vypadalo, jako že sebou trochu škubl. Potom se ale doširoka usmál.
,,Ahoj." pozdravil
,,Ahoj." řekl jsem trochu přidušeně. Nečekal jsem, že tam bude. Teď mi vlastně došlo, kde jsem viděl Robina. Bylo to s Gerardem v jídelně. Alex tam asi zrovna nebyl, toho bych totiž poznal.
Všichni jsme si objednali pivo. Já jsem to svoje rychle vypil. Byl jsem trochu nervózní. Prišlo mi jako kdyby na mě Gerard chvílemi pokuloval. Po druhém pivu jsem byl už trochu uvolněnější. Seděli jsme všichni u jednoho stolu a povídali si. Po chvíli se Gerard zvedl a odešel. Posmutněl jsem. Ale proč. Dyť ho ani neznám.
,,Jdu na cigáro." oznámil jsem Jordnovi. Zvedl jsem se a vyšel jsem ven.
Gerard
Měl jsem sraz v hospodě s Alexem a Robinem. Alex mi říkal, že s sebou vezme mladšího bráchu a jeho kámoše. Vešli. Pozdravil jsme se a pak mi představil toho kluka. Hned jsem ho poznal. Trhl jsem sebou, ale v zápětí jsem se usmál. Pozdravil jsem ho a on mě. Seděli jsme si ke stolu. Ve Frankovi rychle zmizely dvě piva. Něco na něm bylo. Pořád jsem se na něj musel koukat. Asi si toho všiml. Vyšel jsem ven a zapálil jsem si. Byl jsem venku sotva 2 minuty a z hospody vyšel Frank.Frank
Vyšel jsem ven. U zdi stál Gerard. Venku byla sice tma, on stál ale ve světle lampy, takže jsem na něj měl dobrej výhled. Jednou nohou byl opřenej o zeď a pokuřoval. Ó můj bože, bylo to fakt sexy. Pak mi došlo na co myslím. Rychle jsem ty myšlenky zapudil. Automaticky jsem zamířil k němu. Zvedl hlavu.,,Ahoj, co tady děláš?" zeptal se
,,Jdu si taky zakouřit."
vytáhl jsem jedno cigáro a krabičku jsem zastrčil zpátky do kapsy. Pak mi došlo, že nemám zapík.
,,Nepučil bys mi zapalovač?"Jako odpověď ke me zatáhl ruku, cvakl se zapalovačem a připálil mi.
,,Dík."
,,Nemáš za co." usmál se na mě.
,,Hele, co se na mě tak tlemíš?" Nevydržel jsem to a musel jsem se zeptat. Asi ho to zaskočilo.
,,Jo já...jsem taková veselá kopa." řekl trochu nejistě.
Teď jsem se zas musel usmát já.
,,Jak tak vidím, tak ty se taky rád směješ."
,,Tak to máme asi něco společného." ušklíbnu se. A potáhnou. Gerard mě pořád sleduje.
,,Kolik ti vlastně je? Nejdeš na tohle nějakej mladej?"
,,Je mi šestnáct..."
,,No vypadáš mladší. Kolik měříš?"
,,Hej." Proč musí každej komentovat moji výšku?
,,Je, tak promiň."
Zase se usmál. Pořád se na mě díval. Já mu chvíli pohled opětoval, ale pak jsem začal být nesvůj.
,,Nepůjdeme si něco dát dovnitř?"
,,Tak jo."
Ještě jsme naposledy potáhli a pak jsme to típli. Vešel jsem za Gerardem. Ten si to štrádoval k baru. Když jsme tam došli, tak se zeptal co si dám. Nevěděl jsem co chci.
ČTEŠ
Simply Frerard❤
FanfictionPosledni 2 dny v jednom kuse ctu ty dementni frerardy. naky jsou fakt divny,tak si chci udelat nakej svuj. je 00:00 6. listopadu 2019 ( libi se mi ze je ted presne pulnoc tak to sem dam protoze jsem divna) jo nebavi me psat interpunkce takze tady to...