V mé zahradě, u domu tvého,
stál tam starý strom.
V tvé zahradě, u domu mého,
uslyšel jsem hrom.
V půli tříští se ta lípa,
padá, krása nebeská.
Hrůzný pohled se mi skýtá,
mrtvý strom. Věc nehezká.
Kolik toho asi slyšel?
Křiky, vzlyky, mýlky..
Kolik toho asi viděl?
Muže, ženy, snílky.
Nikdy nevyroste pupen,
list, či květ.
Na smrt jeho zdarma lupen.
Jaký krutý svět.
ČTEŠ
Hlasité ticho
PoetryObčas je ticho tak moc nahlas, že se musíme pokusit jej překřičet slovy. Básnická sbírka chlapce, který byl ticho už příliš dlouho. Chlapce, který za jednu ruku držel smrt a za druhou život, trhán nimi na kusy, aby mohl být následně slepen zpět. ~~~...
