Christine

304 30 2
                                    

Probudila se v koutě Karlovi kanceláře. Když si toho Karl všiml krikl na ní: ,,Mazej!" A Christine se radši rychle vzdálila. Dnes měla narozeniny. Procházela se městem a tu viděla dva démony jak stojí nad hrobem. Christine se zastavila. ,,Pojď sem děvče." Řekla ta žena. Christine přišla blíž. ,,Nevíš náhodou o někom kdo ma dnes narozeniny?" Zeptal se muž. ,,Já." Řekla Christine. Žena ji chytla pod hrdlem a pritiskla ji ke zdi. Dnes už podruhé. ,,Ty," řekla. ,,Můžeš za to ty že Tara zmizela."    ,,Co?" Vydala že sebe přidušeně Christine. ,,Já o ničem nevím." Žena ji pustila a řekla: ,,Až přijde čas zemřeš. A bude to hodně brzo." Christine utekla. Šla do jediného místa co se jí líbilo. Model Elisia. Trávila tam většinu času. Zase se rozbrečela. Poklekla na kolena. Za rohem ji sledoval Karl. Nevěděla o něm a začala si zpívat.
Nepatřím sem.
Patřím smrti.
Až skončí den.
Poznají mě bytosti,
kterým patřím.

Najednou se rozzářila. Byla v celé své kráse.

Ďábelský andělKde žijí příběhy. Začni objevovat