Apocalypse - Rise of the Dead

Vražedný pudink a oříšky, pro které se málem vraždilo

Luka stál u plotny a horečně míchal růžovou tekutinu, která se nebezpečně zdvihala a vypadala, jakoby chtěla z hrnce expandovat a ovládnout svět. Pomalu mu začínalo docházet, že slibovat Suckovi pudink, který v životě nedělal, nebyl zas tak skvělý nápad. Už začínal přemýšlet i nad tím, co bude dělat až se pudink překypí přes okraj a on bude muset zdrhat v zájmu zachování svého života. Co když to nestihne? Bude mít na náhrobku napsané: "Luka, zemřel zavalen pudinkem, žil divně, zemřel divně"? A co teprve Suck? Bude o něj mít zájem, když bude mrtvý a pokrytý slizkou růžovou tekutinou? Než ale stihl vymyslet způsob, jak vypadat sexy i jako lesk na rty každé druhé teenagerky, zjevila se za ním ta enormně vysoká blondýna, natáhla se přes něj a sundala pudink z plotny. Právě mu asi zachránila život.

„Mohl bys mi vysvětlit," Seina začala rozlévat pudink do misek „O co se tu sakra snažíš?" Luka se dost zastyděl a znervózněl. 

„No... Dělám pudink no... Pro Sucka” Seina se zasmála a dala do misek i piškoty. 

„Tak to naprosto všechno vysvětluje...”

Kath se za společnosti Zeda procházela po prázdné Londýnské ulici, jejíž hrobové ticho rušil jen páreček nemrtvých, pochutnávajících si na jakési stařence. To ticho Kath neuklidňovalo, naopak. Děsilo jí. V téhle části města by měl být největší hluk. Hluk, který k Londýnu prostě patřil. Motory aut, skupinky povídajících si občanů, pouliční umělci... Místo toho jen ticho. Mrtvolné ticho.  Až dokud Zed vedle ní nevytáhl pomuchlaný sáček oříšků a nezačal je pochrupovat. Kath dostala nutkavou touhu přetáhnout ho tyčí po hlavě. Zed si uvědomil, že se nechová zrovna taktně a pytlík ke Kath naklonil. 

„Chceš?”

„Skvěle... Děkuju, oříšky mám ráda.” Kath mu sebrala celý pytlík a začala si spokojeně sypat jeho obsah do dlaně. To se ovšem ale hladovému Zedovi zrovna moc nelíbilo. 

„I ty potvoro!” Zed jí rychle pytlík z ruky vytrhl, aby zachránil alespoň ten malý zbytek, co tam zůstal. To se ale zase nelíbilo Kath, která ty své oříšky už stihla sníst a tak se mu je znovu pokusila sebrat. Jenže Zed udělal taktický krok a prostě jen zvedl ruku, kam Kat už nedosáhla. To malou bělovlásku vytočilo do běla a podkopla mu nohy. Chlapec i s oříšky spadl na zem a zbytek toho zbytku rozsypal všude kolem. 

„Podívej cos provedl! Teď nemá co jíst ani jeden z nás!” řekla uraženě Kath, ale Zedovi podala ruku.

„Co jsem provedl já? To tys mě měla potřebu zrakvit!” Zed Kathinu ruku přijal a nechal se vytáhnout zpátky na nohy. Kath se zasmála a začala mu ze zad a kalhot oklepávat štěrk. 

„Podívej Zede, ” řekla bělovláska po chvíli a ukázala na dům v dáli „támhle se svítí a venku je horda květákožroutů.” To je oba odtrhlo od touhy utrhnout tomu druhému hlavu a znovu se začali soustředit na svou misi, najít jejich střelenou kamarádku Rose. 

„Ten dům nevypadá jako místo, kam by se Rose ukryla,” konstatoval po chvíli Zed a začal vyprazdňovat zásobník svého samopalu na nemrtvé před dveřmi toho domu. Netrvalo by dlouho a probili by se dovnitř. Kath se svou brokovnicí na nic nečekala a začala se také činit. 

Potom, co před domem byl celkem klid a nemrtví byli mrtví se Kath se Zedem konečně podařilo ustřelit zámek a vniknout do bytu. Celá vstupní chodba byla osvětlena duhově svítícíma ledkovýma páskama a plná různýma trofejema z herních turnajů.

„Beru zpátky, tohle vypadá naprosto přesně jako místo, kde by se Rose ukryla...” Zatímco ti dva procházeli místnosti domu a hledali Rose našli ještě ledničku ve tvaru jednorožce, ložnici vytapetovanou pride vlajkama a model Geralta z Rivie v životní velikosti.  Také prošli přes koberec, který po každém došlápnutí zahrál kus písničky od Bonnie Tyler a Zed svou hlavou málem rozrazil lampu ve tvaru draka. Když už začali ztrácet naději, že v domě ještě někdo bydlí, otevřela Kath poslední duhové dveře  s nápisem nevstupovat, pokud nemáte chlast a oba se zarazili. Pohled jim spočinul na blonďatém chlapci, sedícím u perfektní herní sestavy, hrajícím jakýsi díl Resident Evil série a zároveň popíjejícím colu z kelímku se Star Wars. Značnou dobu tam oba stáli a jen pozorovali výjev před nimi. Pak se Zed konečně odvážil ke chlapci dojít a sundat mu z hlavy sluchátka. 

„Ahoj... Já jsem Zed, to vzadu je Katie a právě jsme ti zachránili život. Venku bylo tolik nemrtvých, že bys měl maximálně půl hodinky, ” chlapec si Zeda změřil nevraživým pohledem a hru pozastavil. 

„Za prvé, nejsem kluk, ale holka. Za druhé vím, ale kdybych zdrhla, nestihla bych dohrát tenhle díl na rekord ve speed runu a za třetí... Co tu kurva děláte?!”