Musím přežít!

1. Kapitola

Unaveně sedím ve škole a bavím se s lidmi o výletě na který zítra půjdeme, další hodinu nám mají říkat další informace, takže jsme všichni natěšení.
"Slyšel jsem že půjdeme na nějaký herní experiment" řekne Edy s úsměvem a podívá se na mě "Pro jednou výlet který tě i bude bavit" dořekne a trošku se zasměje a ostatní se také zasmějí.
"No to uvidíme, doufám že to bude alespoň nějaká zajímavá hra hele, nepotřebuji aby to bylo jako minule se školou že jsme se tam bavili o hadovi" odpovím mu a také se tiše zasměji.
"To si myslím že nechce nikdo hele" řekne Edy a zrovna když to dořekne tak zazvoní zvonek, naše třída má vcelku dobře chování, takže hned jak zazvonil tak jsme si všichni sedli a už jen tiše bavili.
Když učitel došel do třídy tak si nás okem rychle prohlédl a šel hned zapsat všichni kteří chybí, tohle sice chvíli trvalo ale hned jak je zapsal tak vstal a začal k nám mluvit.

"Takže, jak všichni víme tak zítra jdeme na výlet do EnoGenu, je to herní firma která se zabírá novou verzí hraní, půjdeme si tam vyzkoušet beta verzi virtuální reality ale v realitě, doslova co je ve hrách tak by mělo být schopno dát do našeho světa, sám nevím jak to funguje nebo jak je to možné, takže otázky počkají až tam budeme a zeptáte se tvůrců samotných. Všichni kteří jdou tak už mají zaplaceno takže už zbývá jen zítra přijít na čas a poté poslouchat co vám budou říkat aby jste to náhodou nějak nezničili nebo něco". Řekne učitel a sedne si zpátky na misto.
"Nějaké otázky?" Zeptá se že své židle s pohledem na třídu.
Pár lidí se přihlásilo ale žádné důležité otázky, pouze informace o srazu nebo o cestě domů, osobně otázky mám, ale všechny jsou až pro lidi kteří to vymýšleli a podařilo se jim to dát do reality.
"Dobrá, pokud to je vše tak zbytek hodiny máte dnes volný, před zvoněním uklidíte a budete moct jít kam chcete" řekne učitel a začne si něco sám dělat na stole, pravděpodobně opravuje nějaké testy nebo tak.
"Hej, Adame, víš něco o té firmě?" Zašeptá na mě Lukáš a přitáhne mi židli k sobě.
"Jo, dělal jsem trochu průzkum, je to zvláštní, firma samotná existuje jen nějak dva nebo tři roky a už dokázala něco takového... Hádám že se museli od někoho odpojit a založit svoji vlastní se informacemi z toho minulého.." odpovím Lukášovi a ten se na mě podívá.
"Hmm, to asi bude nejpravděpodobnější, ale museli na to nějak získat finance... Možná měli sponzory které převedli od té minulé firmy k sobě.." řekne a začne se houpat na židli. "Dáme nějaký osobní sraz před odjezdem?" Zeptá se mě a mezitím si začne uklízet věci.
"Hej nejede mi autobus, sotva budu stíhat sraz oficiální, sorry" odpovím mu a také si začnu uklízet věci.
Najednou učitel rychle vstane a celá třída ztichne
"Skoro bych zapomněl, lidé kteří umí s lukem nebo ostatními zbraněmi kromě střelných zbraní tak si je můžete vzít sebou ale bezpečně!" Řekne a zase si sedne a nechá třídu zase být hlučnou.
"Kolik ještě zbývá vůbec?" Zeptám se Lukáše a taky se začnu lehce houpat.
"Nějak 20 minut" odpoví mi a začne se bavit s ostatními.
Asi půjdu spát... Jsem celej den unavený nehorázně...
"Tak mě probuď až zazvoní prosimtě" řeknu Lukášovi a pomalé si začnu dávat sluchátka do uších a kapuci.
"Jojo, jako vždy" řekne a lehce se zasměje.
Normálně mi trvá dlouho usnout, ale dnes to šlo samo od sebe a dokonce jsem se ani neprobouzel každých pět minut.
Najednou jsem se vzbudil, cítil jsem že se mnou někdo třese a tak jsem skoro vystřelil a probudil se.
Rozhlédnu se a podívám se na Lukáše.
"Oh, díky" řeknu a pousměji se a vstanu.
"Jojo a co, jak to vidíš dneska? Zahrajeme zase?" Zeptá se mě a já se lehce zamyslím.
"Jo, dneska mám čas celej den" odpovím mu a pomalé začnu jít k dveřím že třídy.
Dostanu se k východu ze školy když na konci chodby uvidím dva učitele, oba dva já na nějakou hodinu mám, ale vypadalo to jakože jsou dost ve stresu a někam pospíchají.. asi kvůli tomu výletu řeknu si.
Vyjdeme se spolužáky ven ze školy a po pár metrech si dám ruku do kapsy a z tama vytáhnu krabičku cigaret, jednu si vezmu a zapálím si.
"Adamee?" Řekne Edy a dívá se na mě.
"No joo" odpovím mu lehce a jednu ku dám.
"Díky díky" řekne a lehce se usměje a taky si zapálí.
"Co zítřek? Jdeš?" Zeptá se mě a rozhlíží se jestli náhodou někoho nevidí koho zná.
"Tak samozřejmě" řeknu a pousměji se, "hádám že ty taky?" Dořeknu a zeptám se.
"Joo, aspoň nemusím do školy hele" řekne a tiše se zasměje.
"Mohla by to být prdel, ale všechno záleží na tom jak to bude udělané.." řeknu a všimnu si že už mi dojíždí autobus. "No nic, zítra se uvidíme, čau" rychle mu řeknu, odhodím zbytek cigarety a začnu odcházet na autobus.
"Jojo, čau" slyším jak Edy řekne a on sám si sedne na lavičku a čeká na autobus.

Dnes jsem si i v autobuse dokonce úspěšně sedl a potom jsem si zapl hudbu a dál sluchátka do uší. Po chvíli cesty jsem dorazil domů kde jsem si odhodil věci a šel na počítač, chtěl jsem si ještě vyhledat pár informací o té firmě..

Po chvíli hledání jsem našel pár věcí... Bylo udělané video které ukazuje jak to vypadá...
Vypadá to přesně jako kdyby jste vzali hru a prostě dali monstra a kytky z té hry do reality, kvalita těch kytek a Monster je reálná, kromě jejich designu to vše vypadá jakoby měli existovat v tomhle světě od začátku...

Poté jsem si šel ještě na chvíli zahrát s Lukášem pár her a už jsem jen odpočíval, překvapivě jsem i šel brzo spát abych byl v den výletu dobře připravený na to jak to dopadne..

Ráno jsem se jako vždy probudil na ten ďábelský zvuk mého budíku... "Chce to novou písničku na budík..." Zašeptám si a vstanu a začnu se připravovat na ten výlet.

Jdu do koupelny, dám si rychlou sprchu a vysuším si vlasy, podívám se do zrcadla a podíval se na své vlasy a chvíli si s nimi hrál, ještě jsem si umyl zuby, rozloučil jsem se s rodiči a vyšel ven z domu tak abych stíhal autobus.