Mé druhé já

Adriano? Miluju Tě.

Marinette
Dneska sem se bavila s mojí nejlepší kamarádkou Alyou o tom že asi konečně řeknu co cítím k Adrianě. Pokud jí neznáte tak asi žijete pod kamenem protože Adriana je nejpopulárnější holka z města. Jen si nejsem jistá jednou věcí. Nevím jestli je taky na holky jako já. Musím to zkusit protože co když mě miluje? Bylo by to úžasný. Už si to i umím představit. Máme 2 křečky Freddieho a Boba, dům kterej má 11 místností, 3 děti. Prostě nádhera. Teď jen čekám na Adrianu až vyjde z budovy školy protože chodí na šerm. Mám ale jen 5 minut na to jí to říct protože pro ní pak přijede její bodyguard.
Čekám tu dalších 10 minut a konečně vyšla. Jdu na to. Klídek Mari. Buď v pohodě. Jen tam přijdeš a řekneš jí co k ní cítíš. Je to možná divný ale musím se uklidnit. Je u mě! ,,Jé, ahoj Mari, co tu děláš?" zeptala se mě tak jistě. Ale teď jdu na řadu já. ,,Musím ti něco říct. Adriano? Miluju tě." rychle sem zavřela oči a čekala. Jen položila svojí ruku na moje rameno a obejmula mě. ,,Promiň, jsi skvělá kamarádka ale nejsem na holky. Fakt promiň." snažila se to říct s lítostí ale než dořekla ty poslední dvě slova tak sem už běžela co nejrychleji za Alyou. Domů se mi nechce protože by byli nepříjemný kdyby zjistili že jsem lesba. Alya mě má ráda takovou jaká jsem. Sice není lesba ale udělá pro mě skoro cokoliv jen abych se cítila líp. Když sem za ní přišla tak na mě hned poznala že mě Adriana odmítla. Ihned mě obejmula, uklidňovala a vzala mě nahoru k sobě do pokoje. Byla jsem tam celej den. Po pár hodinách sem se uklidnila a smířila se s realitou. Mohla sem odejít ale s Alyou sem se cítila dobře. Kdyby byla lesba jako já tak bych chtěla být s ní víc než s Adrianou protože pro mě toho udělala v životě tolik že to ani nejde spočítat. Někdy když se stmívalo tak sem dorazila domů. Jenže šla sem cestou která vede kolem domu Agrestových. V tu chvíli se vše zhoršilo. Bylo to horší než když mě odmítla. Vím že je tam Adriana prakticky uvězněna a nemůže chodit moc ven. A proto mi je jí i strašně líto. Radši sem se co nejrychleji zas uklidnila a šla dál domů ale před domem sem si řekla že půjdu hledat černou kočku. Takže sem se proplazila kolem rodičů dala Tikky ještě radši najíst a transformovala se. Naštěstí bydlím blízko Eifelovky takže si tam jdu vždy sednout a ani jednou se mi nestalo že by mě tam kočka nenašla. Tentokrát sem si ale jen lehla a odpočívala. Asi sem musela vypadat smutně protože když kočka přišla tak se hned zeptala. ,,Stalo se něco?" a už to začalo. Vše sem jí řekla. Řekla sem jí jak mě odmítla osoba kterou miluju. Ale furt neví že jsem lesba. Nechci aby to věděla. Nechci aby to věděla už teď. Obejmula mě a řekla že tu se mnou bude klidně i celou noc. Umí naslouchat a dobře se s ní povídá ale není můj typ. Ještě k tomu je na kluky. Povídali jsme si o všem možném a velice se nasmáli. Už jsem usínala protože bylo 23:53 a normálně usínám kolem 23:20. ,,Děkuju za pokec. Dobře se s tebou povídá." ještě sem poděkovala a než stihla kočka odpovědět tak sem byla pryč. Čekala jsem až se sem nebude dívat abych mohla jít v klidu ke mě do pokoje přes balkón. Jediný co si pak pamatuju je to že jsem dala Tikky jídlo a šla spát.

Tak co? Jak se vám líbila první kapitola týhle knihy? Není to moje první knížka ale je první na tomto účtu. Předem děkuji všem za hlas a můžete napsat jestli se vám to líbí.

Random Týpek