Chapter 25

953 44 43
                                    

Pohled Nialla
,,Chceš čaj?" Zeptal se mě Harry, když jsme dokoukali film.

,,Jo, dám si." Usmál jsem se na něj a kouknul jsem se, co tam mám dát dál za filmy.

,,Do p*či řekněte mi, že tady už konečně někdo je!" Kate skoro křičela, když rozrazila dveře.

,,Co blbneš?" Zeptal se jí Harry. Já jen divně civěl. Nikdy jsem si nevšiml, jak moc si jsou fyzicky podobní. Až teda na svaly a proporce.

,,Co by? Ty, idiote, si u mě necháš mobil, takže ti nemůžu ani zavolat a zeptat se tě, kde seš a jelikož nefunguje zk*rvený výtah, tak jsem šlapala 30 pater do schodů a pak hned zpět!" Na začátku po Harrym hodila jeho telefon, který ho jakž takž chytl a pak střelila pohledem na mě. Vypadala, že něco řekne, ale pak si to rozmyslela. Přišla ke svému kufru, odkud vytáhla knihu a odešla pryč.

Pohled Kate
Byla jsem nasraná až jsem málem měnila barvy jak chameleon. Chtěla jsem Niallovi vytknout, proč mi nezavolal, ale pak mi došlo, že ten je v tom jediný nevinně, takže jsem sklapla hubu, z kufru jsem vylovila Percyho Jacksona 3 a odešla jsem pryč. Výtah nefungoval, takže jsem se rozhodla, že si někde v hotelu sednu na zem nebo parapet a budu si číst. Nakonec jsem v 10 patře našla nějaký koutek, kde by se dalo číst. Sedla jsem si tam a otevřela jsem knihu tam, kde jsem skončila.

Zrovna se Thalia s Percym bojovali s jednou příšerou, když jsem slyšela, že mě někdo volá. Asi sem to ani nebyla já, protože Kate je velmi normální jméno. Ignorovala jsem to a zažrala jsem se zpět do scény. Měla jsem celou scénu před sebou, úplně vtáhnuta do děje a když se má oblíbená postava vrhla z útesu, měla jsem zatajený dech. Najednou mě vyrušil mobil a já byla nucena přestat.

,,Kde seš?" Promluvil na mě Harryho hlas.

,,To bys chtěl vědět, co?" Věděla jsem, že mě nevidí, ale ušklíbla jsem se, típla jsem mu to, vypla jsem si mobil a soustředila jsem se dál na knihu. Po asi 30 minutách se vedle mě prohla sedačka, ten někdo si hodil ruku na opěrátko za mou hlavu a koukal mi do knížky.

,,Máte nějaký problém?" Nasupeně jsem se na toho někoho otočila a uviděla jsem Louise. Tak to bylo trochu trapné.

,,Vím, že jsem starej, nemusíš mi to připomínat." Byl sakra blízko, až moc v mé komfortní zóně. Odpinkla jsem ho pryč, našla jsem záložku a zaklapla jsem knihu.

,,Co chceš?" Zeptala jsem se ho.

,,Jelikož jsi to Harrymu típla, snaží se tě najít. Vidím, že si chceš na chvíli odpočinout, tak ti dám tak 20 minut čas, než projdu tímhle patrem z druhé strany." Usmál se na mě a vstal. Jen jsem mykla rameny a znova jsem se začetla. Přemýšlela jsem, že bych si šla zaběhat. Zabila bych tím 2 mouchy jednou ranou, když si zaběhám, budu mít pocit že pro sebe něco dělám a ten kbelík zmrzliny nebude tak zlý. A ještě se ztratím klukům. Rozhodla jsem se tedy vrátit do pokoje, kde jsem musela Nialla podplatit sušenkami, aby hned nevolal Harrymu. Rychle jsem vklouzla do tepláků, dala jsem si volnější triko a šla jsem ven. Výtah už fungoval, takže jsem jela ním.

Vyšla jsem ven a snažila jsem se jít někam, kde nebude tolik lidí. Ale marně. Tak jsem se rozeběhla ulicí a doufala jsem, že nestrhávám moc pozornosti. Když jsem dorazila k nějakému parku, sedla jsem si tam a vydechla jsem. Vždycky když se Gemma vrátí z běhu je úplně rozzářená a produktivní. Já vypadám jak odpad a jsem totálně vyčerpaná. Co dělám špatně? Nemám ponětí. Vrátila jsem se tedy do hotelu, už normální rychlostí.

,,KATE!" Přemýšlela jsem, jestli se otočit, nebo zdrhat, ale než jsem se rozmyslela, můj šílený bratr na mě skočil a oba jsme skončili v květináči.

,,Au." Dostala jsem ze sebe přidušeně a setřela jsem si z obličeje hlínu. Harry se jen smál.

,,Ou, promiň." Usmál se na mě a slezl. Ten hajzl od hlíny nebyl, zatímco já byla jak po výbuchu.

,,Ty seš normální terorista, takový nálet na mě." Vyčítala jsem mu a zvedala jsem se. Ještě že se květináč nerozbil, dalšího poraženého by Paul asi nerozdýchal.

Rozhodla jsem se pro velmi riskantní krok, ale když mi to vyjde, mohla bych se pomstít. Viděla jsem, jak si někdo přivolává výtah a když jsem viděla číslovku 3, shodila jsem Harryho na zem, hodila jsem na něj hlínu a zdrhala jsem do výtahu. Přesně mi to vyšlo, takže jsem do výtahu nastoupila, ale Harry to o jednu vteřinu nestihl, takže musel po schodech, úplně celý od hlíny.

The SisterKde žijí příběhy. Začni objevovat